This paper has been digitized, optimized for electronic delivery and stamped with digital signature within the project DML-CZ: The Czech Digital Mathematics Library http://project.dml.cz VĚSTNÍK JEDNOTY ČESKOŠLOV* MATEMATIKŮ A FYSIKŮ V PRAŽE. , a , .-; /r",v v ROČNÍK 1. (1931/32). ČÍSLÍJí"í; Program členských schůzí* Na členských schůzích Jednoty budou přednášeti: V úterý dne 24. hstopadu 1931 prof. dr. V* DOLEJŠEK a dr. V. KUNZL: Iontová trubice jako zdroj X-spekter i spekter optických (s

more »

... stracemi). Ve čtvrtek dne 26. listopadu 1931 .prof. dr. K. RYCHLÍK: O větě Artinově. V úterý dne 1. prosince 1931 ing. IL HALBERSTADT (Hamburg): No vější výzkumy o použití elektronů (německy). V úterý dne 15. prosince 1931 prof. dr. V. POSEJPAL: O strhování světla vlivem prostředí. Matematické přednášky se konají v matematickém ústavu Karlovy university v Praze II, tJ Karlova 5, vždy ve čtvrtek o 18. hodině. Další přihlášky přednášek matematických přijímá, pořadatel matematické sekce vědecké rady JČMF, prof. dr. R. SCHONBAUM. Fysikální přednášky se konají ve fysikálním ústavu Karlovy uni versity v Praze II, U Karlova 5, vždy v úterý o 18. hodině. Po přednáškách ukázky nových přístrojů fysikálních. Další přihlášky přednášek fysikálních přijímá pořadatel fysikální sekce vědecké rady JČMF, prof. dr. V. DOLEJ ŠEK, spektroskopický, ústav, Praha II, Preslova 1, telefon 37984. Zprávy z členských schůzí. t -Matematická sekce vědecké rady pořádala tyto schůze: Dne 22. října 1931 přednášel dr. OTOMAR PANKRAZ: O Voíterrově teorii permutačních funkcí. Cílem přednášky bylo nastíniti základy Volterrovy teorie p. f. Před nášející vyšel ž integrální rovnice o dvou proměnných mezích pro funkci F(x, f) v oboru o^fáa*a podal na tomto příkladě základní charakte ristiku teorie, při ěemž zdůraznil, že se jedná o teorii převážně symbolickou. Nato uvedl definice základních pojmů a některé důležitější věty. Provedl kritiku definice permutace a vytkl důvody, pro které byl Volterra nucen původní pojem permutace dvakráte rozšířiti. V závěru rozlišil pět směrů v této teorii: 1. První směr si všímá hlavně symboliky a |eho úlohou'jest určiti všecky možné symboly, které v jívahu přicházejí, a podati formální početní pravidla pro tvto symboly. 2.Úlohou druhého směru jest stanoviti ony matematické objekty, pomocí nichž lže provésti obsahovou interpretaci symbolu. 3. Třetí směr bére v úvahu jak symbolický kalkul, tak jeho obsa hovou interpretaci. Zdé se vyškytá úloha" vybudovati teorii jednotným způsobem (metodou). 4. Čtvrtý směr jest povahy algebraické a všímá si souvislosti s teorií matic. 5. KonečnS pátý sniěr má ža úkol aplikovati teorii p. f. ha řešení integráJnich a mte^o^^erendáiních rovnic typu Voltěrrova. Dne 26. října 1931 přednášel dř. J.;*.1?. STEFFENŠE^proíésor untversity v Kpdani: O mírách stochastické v.ázatíostí. .*•' ' *x Předmětem přednášky . byl referát p doposud užívaných měrách korelace á" jejich kritika^ Y závěru plfednášky ňavrhujéjpřednáilBJící novou míru, která po stránce logické není výdařna námitkám měr dosavad užívá-1 V10 / ných, po stránce počtářské neposkytuje větších obtíží, nežli podíl korelací n zavedený Peársbnem. ,' • • *Dhe 5, Ifetópadu 1991 přednášel prof. dr. B. BYDŽOVSKÝ: Kvadratické involuce,ve vyšších prostorech. . Po krátkém úvodu, v němž stručně charakterisoval teorii Cremono-' vých transformací ve vyšších prostorech, hlavně přirovnáním k teorii' rovinné, vyložil, jaké jsou nutné podmínky pro existenci kvadratickokvadratické transformace Cremonovy a napsal rovnice.takové nejobecnější transformace. Přešel pak speciálně ke kvadratickým inyolucím a připome nul, jak obecná taková involuce se obdrží, složením inverse s involutorní kolineaci. Po tomto* úvodu přikročil k vlastnímu předmětu své přednášky, důkazu a objasnění věty, že každá kvadratická involuce v prostoru n-roz~ měrném se dá rozložiti v k a také v n -f 2-k inversí vesměs navzájem záměnných, při Čemž číslo k je invariantní. Skupiny inversí v počtu n -j-2, k nimž takto vede kvadratická involuce, mají zajímavé vlastnosti, m. j. každá taková skupina vede k záměnné grupě o 2^+1 kvadratických involucí. Fysikální sekce vědecké rady pořádala tyto schůze: Dne 20. října 1931 přednášel prof. dr. J. HEYROVSKÝ: Oslavy Faradayovy, Maxwellovy a Britské Asociace v Anglii na pod zim 1931. Na r. 1931 připadlo v Anglii několik významných jubileí vědeckých, jež oslavený byly současně ve dnech 20. IX.-2. X. První z nich týkalo se stého výročí Faradayova epochálního objevu elektromagnetické indukce dne 29. srpna 1831. Oslavu tu pořádala londýnská Royal Institution spolu s Institution of Electrical Engineers v místnostech proslulé Royal Institu tion, v níž Faraday svůj objev učinil a po celý život působil. Přes 300 dele gátů ze 42 zemí vzdalo zde hold nezištnému intelektuálnímu původci celého elektrotechnického průmyslu. Investice tohoto průmyslu se páčí dnes ná 1 bilion KČ# Přednášejícímu připadla, čest zastupovati též JČMF. Při osla vách opakoval Sir WŮliam Bragg pokusy, jež Faradaye k odkrytí elektro magnetické indukce vedly, originálními Fai^ayovými přístroji a provedl hosty po zmodernisovanénx ústavě, který se honosí četnými památkami z dob působení Faradaye a Davyho. Při veřejné slavnostní schůzi řečnili vi2