Došlo 5.2.13, přijato 8.4.13. Klíčová slova: biologická dostupnost, zrychlené uvolňová-ní, kapalné léčivo, systémy kapalina v pevné fázi, liqui-solid systémy Obsah 1. Úvod 2. Příprava systémů kapalina v pevné fázi 3. Pomocné látky pro přípravu systémů kapalina v pevné fázi 3.1. Netěkavá rozpouštědla 3.2. Nosiče 3.3. Obalovací materiál 4. Preformulační studie 5. Hodnocení systémů kapalina v pevné fázi 6. Závěr 1. Úvod Systémy kapalina v pevné fázi (angl. liquisolid systems , LSS) jsou

more »

... y nanesením léčiva v netěkavé kapalné fázi na vybraný nosič a obalovací materiál 1. V průběhu formulace je kapalina inkorporována do poréz-ní struktury nosného materiálu díky procesům adsorpce a absorpce 2,3. Výsledkem je suchý, nepřilnavý, volně te-koucí a dobře stlačitelný prášek, vhodný pro lisování do tablet. Protože je léčivá látka zpravidla v kapalné fázi roz-puštěna, nemusí se během procesu uvolňování z lékové formy rozpouštět. V porovnání s částicemi léčiva v tabletách vniklých přímým lisováním je účinná látka díky přítomnosti kapalného léčiva na celém povrchu nosi-če dostupnější pro disoluční médium. Navíc, netěkavé rozpouštědlo použité v liquisolid (LS) systému usnadňuje smáčení povrchu lékové formy snížením povrchového napětí mezi disolučním médiem a povrchem lékové for-my 4,5. Uvedené mechanismy vedou ke zrychlenému uvol-ňování a zvýšené biologické dostupnosti léčiva. V případě těžce rozpustného léčiva se tak nemusí používat žádné modifikace léčivé látky nebo speciální technologické po-stupy vedoucí k rychlejšímu rozpouštění, aby se dosáhlo vyšší biologické dostupnosti 6,7. LSS navíc umožňují zapra-cování netěkavé kapalné fáze do tablet, nejlevnější lékové formy, což je značná výhoda oproti lipofilním kapalným formulacím naplněným do měkkých želatinových tobolek 8. V současné době byla v literatuře popsána řada studií za-bývajících se zvýšením biologické dostupnosti a zrychle-ním in vitro i in vivo uvolňování těžce rozpustných pero-rálních léčiv přípravou LSS. Příkladem může být zvýšení biologické dostupnosti po perorálním podání LS výlisků antidiabetika repaglinidu (až o 100 %) nebo diuretika hyd-rochlorothiazidu (o 15 %) v porovnání s komerčně dostup-nými tabletami 9,10 nebo zrychlené in vitro uvolnění antiflo-gistika naproxenu (o 60 %) v porovnání s na trhu běžně dostupnými tabletami 11. LSS lze použít i pro zrychlený rozpad jinak velice rychle se rozpadajících orálně disper-govatelných tablet (lékopisný limit je do 3 min). Například Yadav a spol. 12 připravili orálně dispergovatelné tablety s obsahem antiflogistika aceklofenaku pomocí LS metody, které vykazovaly až o 1 min rychlejší rozpad a tím také rychlejší uvolnění léčiva než běžné orálně dispergovatelné tablety. LSS mohou být použity také pro prodloužené uvolňo-vání léčiva. Mezi léčiva formulovaná do podoby LSS s prodlouženým uvolňováním patří β-blokátor propranolol hydrochlorid 13 , antiastmatikum theofylin 14 nebo analgeti-kum tramadol hydrochlorid 2. U všech zmíněných léčivých látek bylo dosaženo pomalejšího uvolňování v porovnání s komerčně dostupnými tabletami, přičemž prodloužené uvolňování léčiva z LSS bylo zajištěno změnou rozpouště-dla v kombinaci s výměnou hydrofilních nosičů za hydro-fobní (např. Eudragit RS nebo RL) či přidáním hydroxy-propylmethylcelulosy k práškovému vysoce sorpčnímu nosiči. 2. Příprava systémů kapalina v pevné fázi LSS se vyvinuly z tzv. práškových roztoků, které se na konci 20. století připravovaly inkorporací roztoků léči-va v netěkavých rozpouštědlech mísitelných s vodou do struktury inertního nosiče s velkým povrchem částic (např. oxid křemičitý) 1. Omezením těchto lékových forem byla nemožnost jejich transformace do jiné než práškové podo-by, protože jejich vlastnosti neumožňovaly lisování do tablet. I přes snahu upravit lisovatelnost těchto systémů přidáním plniv zlepšujících stlačitelnost (např. mikrokrys-talická celulosa), nebyly jejich vlastnosti nikdy přizpůso-beny požadavkům farmaceutického průmyslu 15 .