Olomoucká kapitula se od r. 1207 těšila privilegiu svobodné volby (arci)biskupa, což přispělo k velkému zájmu žadatelů o olomoucký kanonikát. Podle starých privilegií nové kanovníky volila kapitula a tak zvané královské kanonikáty obsazoval markrabě moravský, potažmo český král. Následkem vídeňského konkordátu (1448) se objevily tzv. papežské měsíce, obsazení kanonikátů uvolněných v lichých měsících si rezervoval papež. Od konce 17. století nacházíme mezi olomouckými kanovníky výhradně

more »

... . A zatímco ve většině kapitul se od požadavku šlechtictví na uchazeče o kanonikát upouštělo, v Olomouci si kapitula do svých stanov (nepotvrzených papežem) tuto podmínku stanovila r. 1772. 1 Poněvadž bylo ale šlechticů -kněží nedostatek, bylo založeno devět míst domicelářů, aby se šlechtičtí synkové mohli stát kanovníky ještě jako bohoslovci (po uprázdnění některého ze čtrnácti kanonikátů na něj mohli postoupit). 2 Císař Josef II. upravil způsob obsa-*