79 OBSAH-CONTENT ZALESNĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD V OBLASTI ČESKOMORAVSKÉ VYSOČINY A OBNOVA VRSTVY NADLOŽNÍHO HUMUSU AFFORESTATION OF AGRICULTURAL LANDS IN THE REGION OF THE CZECH-MORAVIAN HIGHLAND AND RESTORATION OF THE SURFACE HUMUS LAYER VILÉM PODRÁZSKÝ-JIŘÍ PROCHÁZKA
Fld Čzu Praha
unpublished
VILÉM PODRÁZSKÝ -JIŘÍ PROCHÁZKA Zalesnění zemědělských půd v oblasti Českomoravské vysočiny a obnova vrstvy nadložního humusu Afforestation of agricultural lands in the region of the Czech-Moravian Highland and restoration of the surface humus layer ONDŘEJ ŠPULÁK Produkční potenciál mladého porostu smrku pichlavého a akumulace živin v nadzemní biomase Production potential of blue spruce young stand and nutrient accumulation in the aboveground biomass PAVEL BURDA -JARMILA NÁROVCOVÁ Ověřování
more »
... nologie pěstování poloodrostků a odrostků v lesních školkách Testing of the technology for production of large-sized planting stock in forest nurseries JIŘÍ VOLFSCHÜTZ -PETR NOVOTNÝ -VÁCLAV BURIÁNEK Výsledky hodnocení provenienčního pokusu s javorem klenem (Acer pseudoplatanus L.) č. 121 -Městské lesy Havlíčkův Brod, Ronovec ve věku 24 let Results of provenance experiment with sycamore (Acer pseudoplatanus L.) no. 221 -Municipal forests of Havlíčkův Brod, locality Ronovec at the age of 24 years PETR NOVOTNÝ -ALEXANDR HROZEK -ONDŘEJ IVANEK -JAN HLAVÁČEK -JOSEF FRÝDL Výzkum populace tisu červeného (Taxus baccata L.) v CHKO Lužické hory se zaměřením na zachování a reprodukci jejího genofondu Research of common yew (Taxus baccata L.) population in the Protected Landscape Area Lužické Mts. with the aim to its genetic resources conservation and reproduction LENA BEZDĚČKOVÁ Ověření metod předosevní přípravy semen svídy krvavé (Swida sanguinea) Pre-treating the seeds of red dogwood (Swida sanguinea) to improve its germination VÁCLAV MALÍK -PAVEL KARNET Letorosty a kůra lesních dřevin jako alternativní zdroj potravy pro spárkatou zvěř Annual shoots and tree bark as alternative source of feeding for cloven hoofed game VÁCLAV MALÍK -PAVEL KARNET Rozdíl v obsahu chemických látek a prvků v kůře poškozené ohryzem a loupáním spárkatou zvěří u smrku ztepilého (Picea abies /L./ KARST.) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.) Differencies in the content of chemical substances and elements in Norway spruce (Picea abies /L./ KARST.) and Scotch pine (Pinus sylvestris L.) bark damaged by hoofed game DAVID DUŠEK -MILAN MELOUN -JIŘÍ NOVÁK Interaktivní statistická analýza v oboru pěstování lesa -I. Vyhodnocení jednorozměrných dat Computer-assisted statistical analysis in silviculture -I. Univariate data treatment LESNICKÉ AKTUALITY -CURRENT CONTENTS • Mrazuvzdornost jedle stříbrné a jiných jehličnanů při různých teplotních režimech a výchově Frost hardening and dehardening in Abies procera and other conifers under differing temperature regimes and warm-spell treatments • Produkce biomasy v závislosti na nadzemních a podzemních vlastnostech olše šedé na bývalé zemědělské půdě Dynamics of biomass production in relation to foliar and root traits in a grey alder plantation on abandoned agricultural land • Sukcesní změny v původních porostech smrku ztepilého způsobené větrem: zpracování pozorování na dlouhodobých trvalých plochách Wind-induced successional changes in pristine boreal Picea abies forest stands: evidence from long-term permanent plot records • Změny v porostu (diverzita mikrostanoviště, početnost druhů) po kalamitní těžbě se netýkají vegetace Salvage logging after windthrow alters microsite diversity, abundance and environment but not vegetation • Modelování nebezpečí vzniku větrných polomů v lese A review of mechanistic modelling of wind damage risk to forests ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU Reports of Forestry Research SVAZEK 54 ČÍSLO 2/2009 Vydává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., ISSN 0322-9688 Vedoucí redaktorka: M. Čížková, DiS., Předseda ediční rady: Doc. RNDr. B. Lomský, CSc., Výkonná redaktorka: Mgr. E. Krupičková Grafi cká úprava obálky a zlom: Tereza Janečková Vychází čtvrtletně. Adresa redakce: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady 136, 252 02 Jíloviště, tel. 257 892 222, 257 923 140, fax 257 921 444, Od roku 2009 je časopis zpracováván v Elsevier Bibliographic Databases ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 54, ČÍSLO 2/2009 79 Podrázský, Procházka: Zalesnění zemědělských půd v oblasti Českomoravské vysočiny a obnova vrstvy nadložního humusu ÚVOD Českomoravská vrchovina patří k oblastem, kde v minulosti docházelo (a stále dochází) k rozsáhlým změnám ve využívání půdy. Od konce druhé světové války pak převládá zalesňování zemědělských půd a plocha lesních porostů se výrazně v tomto období zvětšila. Zalesňovala se především půda marginální z hlediska zemědělství, stejně jako v celé České republice. Problematiku ze širšího hlediska shrnula řada autorů (HATLAPATKOVÁ et al. 2006, KACÁLEK et al. 2006, ŠPULÁK 2006, k dispozici jsou však prozatím jen vzácné údaje o rychlosti obnovy humusových forem jako základu pro stabilitu i zdárné plnění funkcí lesních ekosystémů (PODRÁZSKÝ, ŠTĚPÁNÍK 2002, PODRÁZSKÝ 2006, hodnocení rychlosti obnovy dále probíhala i na plochách po tzv. buldozerové přípravě stanovišť (PODRÁZSKÝ et al. 2006). Význam zalesňování nelesních stanovišť se ale na druhé straně široce diskutuje z hlediska zvýšení biodiverzity a stability krajiny (HLAVÁČ et al. 2006). Pro posouzení rychlosti obnovy lesních ekosystémů je zásadní srovnání s přirozenými či přírodě blízkými lesními porosty v podobných stanovištních podmínkách (PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2007a, b, PODRÁZSKÝ, VIEWEGH 2003. Stejně tak je důležité srovnávat akumulaci nadložní hmoty s porosty ryze hospodářskými a porosty sledovanými v intenzivních výzkumných programech (NOVÁK, SLODIČÁK 2006, PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2008. Cílem předkládaného příspěvku je dokumentovat vývoj humusových forem na zalesněných zemědělských půdách v oblasti Šachotína na Českomoravské vrchovině a poskytnout představu o rychlosti obnovy lesního půdního prostředí na relativně rozsáhlých zalesněných plochách v tomto regionu. MATERIÁL A METODY Lokalita, na níž je prováděn výzkum, se nachází v PLO 16 -Českomoravská vrchovina. Je situována asi 1,5 km východně od obce Šachotín, zhruba 11 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu. Porosty jsou ve správě lesního družstva Štoky. Zkoumané porosty se nacházejí v nadmořské výšce 520 -530 m n. m. Terén je mírně svažitý až rovinatý, z hlediska reliéfu okolní krajiny se jedná o vrcholovou plošinu. Průměrná roční teplota je zde 6,8 °C, průměrné roční srážky jsou kolem 700 mm (meteorologická stanice Přibyslav vzdálená asi 6 km severně). Klimaticky je oblast podle QUITTA (1971) zařazena jako MT 3, tj. mírně teplá. Geologické podloží tvoří převážně dvojslídné pararuly s vložkami migmatitu. Půdním typem na nově zalesněné lokalitě je pseudoglej modální až slabě oglejená kambizem. V nově založeném porostu se nachází několik pramenišť, jeho vlhčí část je odvodněna systémem struh a svedena do malého rybníčku (dnes spíše zarost- ABSTRACT The afforestation of marginal agricultural lands represents often type of the changes in land use. These changes initiate subsequent shifts in the ecosystem dynamics and the necessity of quantifi cation of these changes is relevant consequently. The presentation documents the results of the research on accumulation of the surface humus and results of the soil chemistry in soils of forest localities compared to afforested agricultural lands 60 years ago. The research was conducted in the vicinity of the Šachotín village, Czech-Moravian Highland. The forest soil state is compared with the arable soil on the same site. In the stably forested part the effect of group birch admixture was studied, too. The highest surface humus amount was documented in the old Norway spruce stand (62.8 t/ha), the lower was in parts with admixture of birch (52.0 t/ha) and the lowest on the afforested agricultural soil (45.9 t/ha). The arable soil showed very unfavourable soil chemistry, neither the forested soils of all stages nor the birch admixture show any clear differences in the soil state. Despite this, intense shifts in the soil characteristics and dynamics can be supposed after afforestation, as well as the considerable effects of the new biomass accumulation. The effects of birch in the older spruce stands can be considered as favourable. Klíčová slova: zalesnění zemědělských půd, smrk, bříza, půdní chemismus, akumulace humusu, Českomoravská vrchovina
fatcat:474ct73q3zfaph2obc5onwkxua