Hans-Jürgen Sasse studoval obecnou jazykovědu, balkanistiku, indoevropeistiku a semi-tistiku na univerzitách v Berlíně, Soluni a Mnichově. Na mnichovské univerzitě roku 1970 promoval úspěšnou obhajobou disertace "Lingvistická analýza arabského dialektu z Mḥalla-mīye v provincii Mardin (jihovýchodní Turecko)" (viz 1971a). V letech 1972-1977 působil jako vědecký asistent v Ústavu obecné a indoevropské jazykovědy mnichovské univerzity. Zde se roku 1975 habilitoval v oboru obecné jazykovědy spisem

more »

... morfofonologii jazyka galab (= da-saneč; viz 1974a) a už roku 1977 zde byl jmenován řádným profesorem obecné a typologické jazykovědy. V 70. letech podniká též badatelské cesty do Etiopie a Keni, kde se věnuje polní-mu výzkumu jazyků kemant, dasaneč = galab, boni, dullay a burji. V 80. letech studuje al-bánské dialekty ze severního Řecka, odkud si přivezl bohatý materiál na unikátní monografii (1991a) i manželku. V roce 1987 přijímá nabídku univerzity v Kolíně nad Rýnem a odchází tam, aby následujících 21 let vedl Ústav obecné a srovnávací jazykovědy, kde v této roli vy-střídal prof. Hansjakoba Seilerse. V Mnichově jej nahradil prof. Michael Job. V roce 2001 byl zvolen řádným členem Akademie věd spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Do penze odchází v zimním semestru 2008-2009. Na jeho místo nastupuje Nikolaus P. Himmelmann. Lingvistické zájmy Hanse-Jürgena Sasseho byly mimořádně pestré a současně hluboké. Málokterý lingvista současnosti je schopen se prosadit v absolutní světové špičce v syn-chronní i diachronní lingvistice, a suverénně se pohybovat v několika různých jazykových rodinách. Vedle obecné lingvistiky, kde by Sasseho zásluhy měl zhodnotit někdo povolanější, než je autor tohoto portrétu, lze definovat Sasseho tři hlavní sféry konkrétních lingvistických zájmů: albanistika v širším kontextu balkanistickém (sr.