Sexualita a sexuální identita. Sociální povaha přirozenosti (recenze)
Diana Valečková, Soukromá psychologická praxe, Plzeň, Czech Republic
2019
E-psychologie
77 Martin Fafejta. Sexualita a sexuální identita. Sociální povaha přirozenosti. Praha: Portál, 2016. 240 s. Mgr. Martin Fafejta, Ph.D., je sociolog, působí v současné době jako odborný asistent na Katedře sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ideologiemi genderových hnutí, sociální konstrukcí reality, problematikou přirozenosti a dalšími sociologickými tématy. V této knize se autor čtivým a zároveň erudovaným způsobem zabývá tématem sexuality z
more »
... ohledu jejího sociálně-kulturního utváření a podmínění. Ať již samotný sexuální pud, či variabilitu sexuálního chování, pohlavní a genderovou identitu, nebo sexuální orientaci vnímá jako důsledek kulturního vyzrávání a očekávání společnosti. V knize jsou zmíněna fakta z odborných sociologických výzkumů a publikací, která dokládají, že primárně přirozená, evolučně podmíněná biologická funkce sexuality je pouze v pozadí utváření celkového sexuálního chování jedince. Poukazuje na proměnlivost sexuality v úrovni sociálně-kulturní, ale i v úrovni interpersonálních vztahů, na nejasnost hranic mezi tím, co za sexuální jednání považujeme a co už sexuálním jednáním není. Na příkladu homosexuálního chování podtrhuje autor jeho významovou odlišnost jak pro zúčastněné jedince, tak pro společnost. Jako příklad uvádí výchovný aspekt erotickoemocionálního kontaktu mezi učitelem a jeho žákem v antickém Řecku. Vzájemná láska mezi erastem (učitelem) a jeho eromenem (žákem) spojená s erotikou vedla u mladých mužů k dosažení dokonalosti. Stejně tak u některých přírodních národů procházejí chlapci na cestě iniciace k dospělosti homosexuálním stykem se staršími mládenci. Přestože v těchto případech prožívají mladí muži orgasmus, šlo spíše o výchovné, než o sexuální jednání. Ve svém pozdějším životě pak tito muži žijí v heterosexuálních vztazích. Na příkladu homosexuálního jednání v mužských věznicích dokládá autor mocenskou roli sexu, kdy sexuální styk potvrzuje sociální roli nadřazenosti a podřízenosti v hierarchii vězňů. Další oblastí autorovy pozornosti je deviantní sexuální jednání, kdy deviantní není to, jak lidé sex provozují, ale jak takové chování vnímá společnost. Zabývá se historicky proměnlivým, společenským i odborným pohledem na různé formy sexuálního života, jako je onanie, prostituce, homosexualita, pedofilie a další formy sexuálního chování a jednání, které byly a stále ještě mnohdy jsou v některých společnostech jako úchylky a psychiatrické diagnózy léčeny. Zmiňuje morální aspekt práva jedince na jeho vlastní sexuální orientaci a identitu (právo na uspokojení svých sexuálních potřeb), ale zároveň i práva na ochranu před sexualitou (právo na sexuální autonomii, včetně práva na sexuální abstinenci, či asexualitu). Do této oblasti zahrnuje autor i právo na rozvolnění sexuálních identit, jako je bisexualita, transgender, intersexualita a jejich různé přesahy bez ohledu na sociální očekávání dané společenskými zvyklostmi a normami. Autor se věnuje sociálněvědnímu zkoumání sexuologicko-medicínského přístupu k sexualitě. Na jedné straně zmiňuje tvrzení, která sexualitu omezují na reprodukci, na druhé straně sexuálně revoluční přístup, zaměřený na dosažení sexuální slasti bez ohledu na věk, pohlaví a úroveň vztahu. Nahlíží témata spojená s prostředky na posílení erekce, pornografii, užívání hormonální antikoncepce, ale zmiňuje i tantrickou sexualitu, nebo stále přetrvávající ostych o sexu hovořit. V samostatné kapitole o sexuálních scénářích se autor věnuje výsledkům výzkumů J. H. Gagnona a W. Simona z oblasti utváření kulturních scénářů, které vymezují sexuální aktivitu utvářením interpersonálních a intrapsychických scénářů. Sexualitu vymezuje jako proces, který vychází z interakce aktérů a reaguje na sociální změny ve společnosti.
doi:10.29364/epsy.353
fatcat:rzyzqwipgba35lazwqstjhhsfu