Zkušenost přírody – jaká je a co ve výchově znamená?

Jana Dlouhá
2006 Envigogika  
Abstrakt: Tři životní pohyby (dle J. Patočky), které utvářejí podobu lidské existence, jsou také základními východisky a podobami vztahu ke světu, a náleží jim vlastní ontologický statut. Patočkova tematizace tohoto (specificky lidského) vývoje poskytuje základ výchovnému působení, které pak může být vedeno s ohledem na život vcelku, směřovat k naplnění jeho celkového smyslu. Pozornost je věnována způsobu, jakým je založena a nadále prožívána tělesnost, a to v souvislostech její situovanosti (v
more » ... ejí situovanosti (v přírodním prostředí). Je dále diskutován význam tohoto (zakládajícího) vztahu pro vnímání jevů v jejich fenomenalitě, v tom, čím (podstatně) jsou; tedy nikoliv jako objektivní reality následně vystavené manipulativnímu působení. Patočka rozděluje život podle pohybů do jednotlivých fází a rozvoj tělesnosti tak umísťuje do jeho prvního období. Praktické závěry pro výchovu jsou následující: první z pohybů, pohyb přijetí je také tělesným vrůstáním do prostředí; zakládá určitou formu situovanosti a zvláštní možnosti ontologické. Jeho důsledný výkon (především) v dětství nás později vrací k původním významům, kterými se vztahujeme ke způsobu své (autentické) existence. Klíčová slova: Fenomenologie, "přirozený" svět, tři pohyby lidské existence: 1) příjem, 2) reprodukce, 3) transcendence. Abstract: The article briefly analyses Jan Patočka's original theory of "three movements of human existence": 1) receiving, 2) reproduction, 3) transcendence -from the viewpoint of whole-life education. These theoretical considerations are confronted with demand for really authentic experience of/with nature in early stages of human development (often claimed by environmentalists). Human relationship with nature is being discussed in terms of existence in the original, "natural" world -with the perspective of its transcendental signification.
doi:10.14712/18023061.3 fatcat:7pxukfpjh5d5dkutmfr4rbrvne