Diagnosis and treatment of Lyme Disease
Diagnostika a léčba lymeské borreliózy

Dita Smíšková, Dušan Pícha
2017 Medicína pro praxi  
1 Klinika infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha 2 Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí, Nemocnice Na Bulovce, Praha Lymeská borrelióza je bakteriální infekce přenášená klíšťaty, která postihuje řadu orgánů a tkání. Diagnostické obtíže působí hlavně rozmanitost klinických projevů a malá dostupnost a využitelnost přímých laboratorních metod. Základem laboratorní diagnostiky je v současné době průkaz specifických IgM a IgG protilátek, potvrzující kontakt s
more » ... ící kontakt s infekčním agens, nikoliv aktivitu infekce. Předpokladem správné diagnózy je pečlivé zhodnocení klinického obrazu v korelaci s výsledky laboratorních testů. Základními skupinami antibiotik účinných na léčbu borreliové infekce jsou tetracykliny, penicilinová antibiotika, cefalosporiny a makrolidy. Nedostatečná nebo žádná klinická odpověď by měla vést k přehodnocení diagnózy a rozšíření diagnostického postupu o jiné, i neinfekční příčiny obtíží. Opakování ani prodlužování léčby antibiotiky není doporučováno. Klíčová slova: lymeská borrelióza, erythema migrans, Bannwarthův syndrom, neuroborrelióza, diagnostika, léčba. Diagnosis and treatment of Lyme Disease Lyme borreliosis is a bacterial infection transmitted by ticks that affects various organs and tissues. Diagnostic difficulty is caused mainly by diversity of clinical manifestations and low availability and applicability of direct laboratory methods. Identification of specific IgM and IgG antibodies is still the basis of laboratory diagnostics nowadays. However, serological tests merely confirm contact with the disease, but do not correlate with activity of the infection. To make the right diagnosis, thorough evaluation of the clinical manifestation as well as laboratory results is necessary. Tetracyclines, penicillins, cephalosporins and macrolides are the main groups of antibiotics effective against Lyme disease. Unsatisfactory clinical response to antibiotic treatment should lead to reevaluation of the diagnosis and consideration of other, non-infectious causes of the symptoms. Repeating or prolonging of the antibiotic treatment is not recommended.
doi:10.36290/med.2017.015 fatcat:j2ndivo2cbempfgsz777xr2pqy