Oddělení pravěku a antického starověku, Národní muzeum, Ústav srovnávací jazykovědy, Filozofi cká fakulta Univerzity Karlovy v Praze lubomir_novak@nm.cz Ethnogeography and Archaeology of the Yaghnob Valley Abstract-The Yaghnob Valley is nowadays considered as (geographically) isolated region; historically the region was not an isolated part of Sogdiana as it was commonly suggested. Archaeological and linguistic data prove that the Yaghnob Valley was inhabited by some ancestors of the Yaghnobis

more »

... lready before the beginning of the Christian era. By the first half of the eighth century AD there are notes suggesting that one of routes connecting Northern and Central Tajikistan led through the Valley. Many archaic features similar to culture and language of ancient Sogdians were kept in the Yaghnob Valley for centuries. Live in the high mountain valley differed from the lifestyle in foothills and steppes of Sogdiana so the ancestors of the Yaghnobis adapted their lives to mountain conditions. Despite its limited ways of communication with surrounding areas the Yaghnob Valley shows an interesting pattern for a study of communication possibilities of ostensibly isolated areas with neighbouring regions. A rcheologie se ve svém bádání často zamě-řuje na sledování mikroregionů, ve kterých dále řeší určité problémy spojené s distribucí sídelních areálů, pohřebišť, výrobních areálů a dalších. Tyto mikroregiony jsou ve většině případů defi novány "nahodile"-respektive vycházejí z geomorfologie terénu, zejména po-dél toku vybrané vodoteče. Je jasné, že výběr a defi nice mikroregionu závisí na cílech v rámci jednotlivých výzkumných projektů. Zkusme se však v rámci analogie podívat na mikroregion z odlišného pohledu. Jako příklad pro následu-jící studii jsem zvolil vysokohorské údolí řeky Jaghnób v provincii Sughd v severozápadním Tádžikistánu. Jsem si vědom, že problematika této středoasijské oblasti je v mnohém vzdálená otázkám, které si kladou (nejen) archeologové ve střední Evropě-ale právě příklad z odliš-ného geografi ckého i etnografi ckého prostředí může pomoci i při interpretaci archeologických pramenů střední Evropy. Údolí Jaghnóbu (Jaghnóbdara; k etymologii jména Jaghnób viz Novák 2013, 24) se nachá-zí na horním toku stejnojmenné řeky, jednoho z hlavních přítoků řeky Zarafšón (Πολυτῑ́μητοςΠολυτῑ́μητος v antických pramenech, sogd. zr'w'p= či zrnw'p=). O minulosti této oblasti lze sou-dit jen zlomkovitě. Doklady nejstaršího osíd-lení doliny Jaghnóbu lze předpokládat zřejmě již od doby bronzové-na skále v rozsedlině Tang-i Dahana (která jako by dělila Jaghnóbské údolí na dvě části) byly nalezeny skalní ryti-ny. Podobné rytiny se nacházejí v širší oblasti Střední Asie. 1 Datace jaghnóbských petroglyfů spadá do období pozdní antiky a počátku stře-dověku (Passarelli 2008). Ruští badatelé V. I. Buškov a S. V. Novikov identifi kovali několik so-gdských toponym zmiňovaných v textech z pev-nosti na hoře Mugh nedaleko Pandžakentu. Buškov a Novikov uvádějí, že sogdské adjekti-vum βwrz-w'δc by mohlo být ztotožněno s (dnes opuštěnou) jaghnóbskou vesnicí Wórsóút, dále jméno γrm= by podle autorů mohlo být identi-fi kováno s jaghnóbskou vesnicí Gharmén spíše než s městem Gharm v Qarótegínu ve východ-ním Tádžikistánu (Buškov a Novikov 1992). Podobně snad i toponymum mrγw-může ozna