V posledních desetiletích je v celosvětovém měřítku patrný rostou-cí důraz na neprodukční funkce a účinky lesů. S rostoucí velikostí městských populací, pokračujícím vylidňováním venkova i růstem životní úrovně v ekonomicky vyspělých státech narůstají také náro-ky veřejnosti na poskytování rekreačních účinků lesů. Příměstské lesy jsou významným zdrojem ekosystémových služeb (benefitů) spočíva-jících např. ve zlepšování kvality ovzduší a vod, redukci skleníkových plynů, snižování průmyslového

more »

... čištění apod. Příměstské lesy také mohou být významným nástrojem pro zvýšení zájmu městské veřej-nosti o lesy a lesnictví (Atmiş 2016). Tyto lesy mohou mít charakter lesoparku či parkového lesa, rekreačního lesa nebo rekreačně využíva-ného hospodářského lesa. V podmínkách ČR byla podrobná syntéza reflektující problematiku příměstských lesů zpracována v monografii Polena (1985). Snaha o peněžní vyjádření celé šíře mimoprodukč-ních funkcí/účinků lesů pak vyústila ve vypracování koncepcí autorů Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., ABSTRACT Growing urban populations started to pay more attention to non-production services of forests in developed countries. Thus foresters are faced a task to balance different views of urban forests use. These can be for instance (1) gaining profit from wood production, and (2) provision of place for leisure activities. To optimize both views, a questionnaire survey was conducted. Visitors were asked 14 questions focused on their needs, views and preferences concerning transport, forest use, tree species composition, recreation facilities, view of silviculture measures and harm caused by visitors. Roughly half of the respondents were willing to spend 30 minutes maximally when travelling to urban forests. Having a rest and doing sports were the most frequent answers. Because of the urban character of the forest and urban origin of the locals, activities such as gathering fuelwood and collecting berries were marginal. Respondents preferred mixed forest; spruce and pine were the most preferred species. When getting to the forest, visitors preferred walking and biking. Forest roads were good and dense enough to satisfy visitor's needs. Information boards and resting facilities were also satisfactory. In most cases, silviculture did not hinder visitors' use of the forests. The most frequent harms to the environment were leaving waste in the forest and damaged recreation facilities. Klíčová slova: příměstské lesy; ekosystémové služby; rekreační funkce lesa Key words: urban forests; ecosystem services; recreation use of forests Současná doba klade vysoké nároky na vlastníky a správce lesů v oko-lí městských aglomerací, kteří se musí vyrovnat se střetem mezi vní-máním lesa jako nástroje dosahování hospodářského zisku na jedné straně a lesa jako místa rekreace, odpočinku, sportu a různých forem veřejné služby na straně druhé. Omezení hospodářských funkcí lesa a zvýšené ekonomické náklady pak spočívají např. ve snížení zakme-nění, vzniku bezlesí, ponechávání netvárných stromů s estetickou funkcí, údržbou husté cestní sítě, odpočívadel, hygienických zařízení apod. (Šišák, Sloup 2010). Zvýšený populační tlak a rostoucí návštěv-nost lesů také vytváří střety zájmů mezi samotnými návštěvníky lesů (Wilkes-Allemann et al. 2015). Znalost názorů a preferencí veřejnosti na hospodaření a správu les-ního majetku je jedním z předpokladů pro optimalizaci hospodář-ských opatření s cílem dosažení maximálního sladění hospodářských a ostatních mimoprodukčních funkcí lesů. Cílem této práce je zjistit postoje návštěvníků a identifikovat nejdůležitější požadavky veřejnosti ve vztahu k příměstským lesům města Ostravy, a to na základě dotaz-níkového šetření.