Vztah mezi počasím a vývojem rostlin Vliv počasí na rostliny a jejich vývoj je velmi známou a snadno pozorovatelnou záležitostí. Některé ze vztahů mezi počasím a vývojem rostlin jsou přímé a jednoduše uchopitelnéjako například mezi množstvím spadlých srážek a nárůstem objemu rostlinné hmoty, nebo mezi teplotou a rychlostí vývoje rostlin. Jiné jsou kombinací více faktorů a již tak snadno uchopitelné nejsou. Například, když je dostatečné množství srážek, přitom vysoká vlhkost vzduchu a teploty

more »

... lesají pod 10°C, rostlinné hmoty sice velmi rychle přibývá, zároveň však jsou ideální podmínky pro růst hub a to znamená, že rostliny jsou často napadány plísněmi, které narostlou hmotu úspěšně likvidují. Jiným případem je, když již v časném jaře, jako tomu bylo například le-tos, se vyskytují relativně vysoké teploty, což u některých rostlin vede k výrazně dřívějšímu nástupu počátku kvetení, zatímco u jiných dojde pouze k mírnému uspíšení. To je dáno tím, že vedle dostatečně vysokých teplot vyžadují některé druhy rostlin i dostatečně dlouhou fotoperiodu, tj. dobu mezi východem a západem slunce. Třetím případem, který zmíním, je jev zvaný jarovizace, což je proces, kdy jsou rostliny v období vegetačního klidu na nějakou dobu vystaveny přímému působení mrazu, přičemž každý druh rostliny má svou minimální nutnou délku trvání. Tato doba, která je zvláště podstatná u pěstitelů ovoce v jižní Evropě, se vyjadřuje v množství mrazivých hodin (chilling hours). Pokud rostliny tímto procesem neprojdou, vyvíjejí se v následujícím vegetačním období buďto velmi zpomaleně, nebo způsobem, který nevede k vytvoření plodů. Co je fenologie? Fenologie je vědní obor, který se zabývá vztahem mezi meteorologickými a klimatickými podmínkami na jedné straně a mezi každoročním vývojem organismů na straně druhé.Tento vývoj je sledován skrze jasně definovatelné fáze -například v případě rostlin počínaje vzcházením, popř. rašením, a konče plnou zralostí, popř. opadem listů, v případě ptáků počínaje vábením samic a konče vylétnutím mladých z hnízda. Název oboru je odvozen z řeckého fainó -ukázat, předvést, a -logie -nauka. Fenologická pozorování v Českém hydrometeorologickém ústavu se soustředí v současnosti výhradně na pozorování rostlin. Jeho počátky sahají do poloviny 19. století, avšak data se zachovala pouze od roku 1923. Způsob pozorování se postupně měnil, do současné podoby byl uveden roku 1985. Od té doby je u nás systematicky sledováno 75 druhů ve třech hlavních skupinách rostlin: polní plodiny, ovocné dřeviny a lesní rostliny. Vzhledem k zaměření našeho článku si blíže všimneme pouze první skupiny. V té je sledováno 15 plodin: jarní a ozimá pšenice, jarní a ozimý ječmen, žito, oves, cukrovka, krmná řepa, brambor, kukuřice, bob, hrách, fazol, len, řepka olejka, mák, vojtěška, jetel a chmel. U všech uvedených se rozlišuje i odrůda, jaká byla zaseta.To sice na jednu stranu umožňuje velmi detailní popis, na druhou stranu to ztěžuje vyhodnocování, protože pro každou odrůdu zvlášť potom existuje velmi málo dat, což může vést k určitému zkreslení výsledků. Při vyhodnocování nástupu fenofází v jednotlivých letech u jarního ječmene jsme se proto rozhodli rozlišení jednotlivých odrůd zanedbat. U všech obilnin, tedy i u jarního ječmene, je sledováno 14 fenologických fází. První Phenology is the branch of science that studies mutual relationship between climate and weather and between every year repeated development of living organisms that pass through clearly defined stages, called phenological phases. In territory of Czech Republic phenological observations have long tradition. This article assesses observations of five selected phases of spring barley -sowing, emergence, second node, heading and fully ripe -which were made in period 1985-2003 in five localities representing various conditions which the barley is grown in. These phases tend to come earlier but growing season tends to be longer.