Abstrakt: Předběžná studie je věnována popisu terénní situace, okolnostem a historické souvislosti spojené s nálezem mobilního vybavení penězokazecké dílny na hradě Žampach ve východních Čechách. Mince falšoval kovář Jan se svými spolupracovníky mezi lety 1536 a 1539, v době, kdy byl hrad v zástavě, nevyužívaný a zpustlý. Při záchranném archeologickém výzkumu byly objeveny zlomky technické keramiky, kovové plíšky a struska. Technická keramika a plíšky byly podrobeny předběžným rozborům pomocí

more »

... čního rentgen-fluorescenčního spektrometru a elektronového mikroskopu s energiově-disperzním analyzátorem. Klíčová slova: penězokazectví -technická keramika -hrady -chemické analýzy -XRF -SEM-EDX. Abstract: This study describes the context, circumstances and historical connections of the find of a mobile counterfeiting workshop at Žampach Castle, eastern Bohemia. Coins were counterfeited by blacksmith Jan and his collaborators in 1536-1539 when the castle was forfeited, out of use and deserted. Rescue archaeological research uncovered fragments of technical ceramics, metal plates and slag. The technical ceramics and metal plates were analyzed by a manual X-ray fluorescence (XRF) spectrometer and an electron microscope with energy-dispersive analysis. Úvod Pomocí rentgenově fluorescenčního spektrometru (XRF) a elektronového mikroskopu s energiově-disperzním analyzátorem (SEM-EDX) byly zkoumány vzorky dokládající činnost falzátorské dílny získané při archeologickém výzkumu středověkého hradu Žampach (okr. Ústí nad Orlicí, ČR). Na této lokalitě shledáváme zcela unikátní situaci: Fungování dílny nám dokládají písemné prameny, dále archeologické nálezy technické keramiky a odpadu v podobě strusek nebo plíšků. Naopak sama falza nebo plechy s negativy po vystřižených střížcích, které jsou hlavním dokladem falšování mincí na ostatních lokalitách, nám zde prozatím úplně chybí. V rámci této studie se pomocí analytických metod pokusíme naznačit cestu k získání indicií, které by naše předpoklady spolehlivěji doložily. Předložený text není bohužel úplným výstupem, resp. popisem zpracování archeologického materiálu a chemických analýz veškerých nálezů souvisejících s činností padělatelské dílny na hradě. Podrobné zpracování materiálu by bylo možné pouze za podpory grantového projektu. Poloha, historie a archeologický výzkum hradu Hrad Žampach (k. ú. Žampach, okr. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, nemovitá kulturní památka r. č. 46193/6-4168) byl postaven při kolonizaci podhůří Orlických hor. Jeho zakladatelem byl někdo z příslušníků rodu, který zpočátku využíval přídomku "ze Zebína" (pravděpodobně hrad Hlavačov u Chocně) a v erbu měl loveckou trubku. Tento rod se podílel na organizaci osídlování Žampašska a po vystavění Žampachu se již psal po tomto hradu (Musil 2002, 167). První nepřímá zmínka o existenci hradu je ve Zbraslavské kronice. K roku 1308 je zde popisováno pustošení klášterního majetku u Lanškrouna, Ústí nad Orlicí a Třebové Ješkem řečeným ze Šildberka, Janem Vusthubem, Petrem ze Žampachu (v latinském originále psáno Petr de Sandbach), Jenišem ze Supí Hory (z Kyšperka), Bohuňkem ze Šumberka, Vítkem ze Švábenic a Oldřichem z Brandýsa, vesměs sousedy východočeského majetku kláštera. Klášter si musel pokoj pro tento svůj majetek vykoupit částkou 300 hřiven (stříbra), z nichž Petr ze Žampachu obdržel šedesát (Žitavský 1976, 218-219). Podle tohoto i dalších pramenů zněl původní německý název hradu Obr. 4. Hrad Žampach, okr. Ústí nad Orlicí. Sonda E, jižní řez. Světle šedá označuje uloženiny obsahující technickou keramiku. Zaměření a digitalizace M. Cejpová. Abb. 4. Burg Sandbach, Bezirk Ústí nad Orlicí. Sondierschnitt E, südlicher Schnitt. In Hellgrau sind Ablagerungen mit technischer Keramik gekennzeichnet. Vermessung und Digitalisierung M. Cejpová.