Study presents two ideas of philosophy as a science as exposed both in David Hume´s Treatise ("science of man" or "science of human nature") and Enquiry ("mental geography" or "science of operations of mind") with intent to make explicit fact, that former leads to philosophical analysis of time, the later to absence of this kind of analysis. Study is a contribution to the new Hume debate in sense of "Treatise turn" and reminder of 270th anniversary of Treatise first publication. Abstrakt Studie

more »

... prezentuje dvě ideje filosofie jako vědy v Traktátu ("věda o člověku" či "věda o lidské přirozenosti") a Zkoumáních ("mentální geografie" či "věda o úkonech mysli") Davida Huma a dokládá na předvedení tematizace času v 1. knize Traktátu a s odkazy na Zkoumání, že v prvním případě vede k plastické analýze času, v druhém případě pak k její absenci. V neposlední řadě je studie inspirací k novému promýšlení Humova filosofického odkazu s akcentem na Traktát, jehož 270. výročí vydání si v tomto roce připomínáme. T. Kunca Humovy ideje filosofie jako vědy a tematizace času 3 V roce 2009 si připomínáme 270. výročí vydání A Treatise of Human Nature (dále jen Traktát), fakticky prvního a zároveň filosoficky nejkomplexnějšího díla Davida Hume, které je považováno za vůbec nejsytematičtější a nejobsáhlejší filosofické pojednání, které kdy vzešlo na půdě "english-speaking philosophy". Studie si klade za úkol předvést Humovy ideje filosofie jako vědy tak, jak byly zformulovány v Traktátu z roku 1739 a z An Enquiry Concerning Human Understanding (dále jen Zkoumání), kterým se dostalo jedenácti vydání (první 1748, poslední posmrtné z roku 1777) a na rozdíl od Traktátu i tří českých překladů. Pozoruhodným, v literatuře opomíjeným faktem je, že realizace ideje filosofie jako vědy v Traktátu s sebou nese výslovnou tematizaci času, realizace ideje filosofie jako vědy ve Zkoumáních s sebou pak nese absenci takové výslovné tematizace. Přitom je tematizace či "teorie" času ve "filosofickém systému" Davida Hume považována za jednu z jeho nejtemnějších, nejméně srozumitelných, nejproblematičtějších a nejobtížněji vysvětlitelných "součástí" a svědectví o tom nacházíme jak při pohledu do dějin, tak i do současných pokusů o její interpretaci. 1 Je inspirací pro filosofie tak odlišné ražby jako Kantovu, 2 Husserlovu či zakladatelů "logického pozitivismu" a současné "analytické filosofie". 3