Peri tes psychepoias. Patočka et l'art : une pensée de la création sans sujet

Philippe Merlier
2015 Acta Universitatis Carolinae: Philosophica et Historica  
Si le sens objectif de la philosophie et de la science diffère du sens subjectif de la vie exprimé par l'art, toutefois l'autocréation de l'âme peut exprimer par l'art un universel objectif; philosophie, art et psychanalyse créent des significations vivantes. Peut-on encore penser la création sans le sujet? La psychè, ni substance ni sujet, se crée par elle-même et cette autocréation est décrite dans la théorie de Patočka des trois mouvements de l'existence humaine. Mon intention est de décrire
more » ... cette autocréation de la psychè, que ce soit dans « l'enracinement », « la reproduction » ou la « percée », et d'en approcher l'examen aux niveaux phénoménologique, psychanalytique, et socio-politique. La psychè a pour essence la création et pour finalité : l'autonomie. Je veux montrer que la création peut être processus sans sujet créateur, mouvement d'asubjectivation. PERI TES PSYCHEPOIAS: PATOČKA AND ART: A THEORY OF CREATION WITHOUT SUBJECTIVITY If the objective meaning of philosophy and science is different from the subjective meaning of life as it is expressed by art, the self-creation of the soul can express, through art, a universal objective; philosophy, art, and psychoanalysis create living meanings. Can we think of creation outside the subject? The psyche, which is neither substance nor subject, is self-created, and it is described in Patočka's theory of the three movements of human existence. My intention in this article is to describe the self-creation of the psyche within the deeproot-movement, the reproduction-movement, and the truth-movement, and examine it from the phenomenological, psychoanalytical, and sociopolitical points of view. The essence of Psyche is creation; its purpose is autonomy. I seek to demonstrate here that creation can be a subject-free process, an asubjective movement. PERI TES PSYCHEPOIAS. PATOČKA A UMĚNÍ: TEORIE TVORBY BEZ SUBJEKTU Jestliže je objektivní smysl filozofie a vědy odlišný od subjektivního smyslu života, který je vyjádřený uměním, může sebetvorba duše prostřednictvím umění vyjadřovat univerzální cíl. Filozofie, umění a psychoanalýza vytváří živé významy. Můžeme přemýšlet o tvoření mimo subjekt? Duše, která není ani substancí ani subjektem, je vytvořena sama sebou. Tato sebetvorba je popsána v Patočkově teorii tří pohybů lidské existence. Mým záměrem v tomto článku je popsat sebetvorbu duše v pohybech zakořenění, reprodukce a pravdy a rozebrat tuto sebetvorbu z fenomenologického, psychoanalytického a sociopolitického hlediska. Podstatou duše je tvoření a jejím cílem je autonomie. Snažím se tu ukázat, že tvorba může být procesem bez subjektu, asubjektivním pohybem.
doi:10.14712/24647055.2015.3 fatcat:sgo7jkq6ufc6jilpbevzepk6z4