Editorial

Klára Woitschová
2020 Acta Musei Nationalis Pragae - Historia  
Moderně organizované paměťové instituce známe na našem území od 19. století, celá řada jejich předchůdců však existovala víceméně kontinuálně již od středověkých dob. Díky tomu se dochovalo mnoho nepostradatelných hmotných, písemných i ikonografických sbírek k českým i světovým dějinám. Na jedné straně jsou tedy takové instituce jako archivy či muzea neocenitelnými prostředníky při studiu historie. Na straně druhé pak často i dějiny muzeí a archivů přinášejí zajímavá a mnohdy i neotřelá
more » ... i neotřelá svědectví dobového vývoje. I přes to zůstávají dějiny paměťových institucí ve stínu jiných historiografických témat, často ke škodě věci. V roce 2018 jsme si připomněli dvousté výročí založení Národního muzea. Oslavy založení největšího českého muzea měly různou podobu. Veřejnost asi nejintenzivněji vnímala znovuotevření důkladně rekonstruované muzejní historické budovy, která se nyní opět skví ve své původní kráse v čele Václavského náměstí. Dalším projevem blížícího se výročí bylo i znovuzahájení studia tématu dějin Národního muzea. Moderní pojetí muzejních dějin bylo dlouhodobým desiderátem české historiografie, vždyť jejich poslední zevrubné zpracování pochází z pera literárního historika Josefa Hanuše z let 1921-1923, později vyšly při výročích během 20. století dva sborníky k muzejním dějinám -první vznikl v roce 1948 pod redakcí tehdejšího ředitele NM Gustava Skalského, druhý při stopadesátém výročí v roce 1968, kdy vedli autorský kolektiv ředitel historického muzea NM Miroslav Burian a významný muzejní teoretik a historik Jiří Špét, kontroverzní postava české historiografie. Všechny pozdější pokusy o souborné sepsání muzejních dějin z nejrůznějších důvodů ztroskotaly a téma bylo reflektováno pouze v dílčích studiích na stránkách odborných periodik. Ve druhém desetiletí 21. století si ovšem svá výročí připomínala i Moravské zemské muzeum a Slezské zemské muzeum. I ona se obrátila při této příležitosti ke studiu svých dějin, jak ukazují některé vydané publikace. Paralelně probíhající výzkum samozřejmě umožňuje komparaci dílčích závěrů, k nimž jednotliví badatelé postupně docházejí. Oblasti srovnávání mohou být tematicky velmi pestré -je možno sledovat dějiny vědních oborů a je možno sledovat změny, jakými (sledováno v nejširším kontextu) tyto obory ve 20. století procházely v muzeích a příbuzných institucích, vnímání publikační či prezentační strategie, vzájemné ovlivňování či naopak uzavřenost institucí v horizontální či vertikální rovině, možnosti a průběh prosazování nových metodických postupů. Dalším velkým okruhem otázek je pak zkoumání úlohy muzeí a jejich rezonance ve společnosti v politicky pestrém 20. století, v němž se vystřídaly demokratické i zcela nedemokratické režimy z obou krajních částí politického spektra -různé instituce se s nimi vyrovnávaly rozdílně, prezentace institucí na oficiální úrovni mohla být výrazně odlišná od skutečných vnitřních poměrů (např. především ve velkých paměťových institucích existovaly ostrůvky svobodného bádání). Důležité je také zabývat se metodami výzkumu dějin paměťových institucí a prameny, které k němu můžeme využívat, kdy na jedné straně stojí tradičně využívané písemné prameny, nicméně opomíjet bychom neměli ani přístupy oral history. Jedním z výstupů společného zájmu českých a slovenských paměťových institucí o vlastní dějiny a jejich srovnání bylo uspořádání samostatné sekce Paměťové instituce a společnost ve 20. století v rámci 11. sjezdu českých historiků v Olomouci v roce 2017. Pod záštitou generálního ředitele Národného múzea v Bratislave Branislava Panise a ředitele Historického muzea Národního muzea Marka Junka zde vystoupili čeští i slovenští pracovníci muzeí a univerzitních pracovišť se svými příspěvky, které prezentovaly dílčí témata týkající se dějin různých muzeí. Několik příspěvků týkajících se Národních muzeí v Praze a Bratislavě bylo zpracováno do textové podoby. Doplněny další studií, která byla sice pro sjezd historiků připravována, avšak nakonec nebyla odborné veřejnosti na tomto fóru prezentována, se staly obsahem tohoto čísla časopisu Acta Musei Nationalis Pragae -Historia. Jejich tematický rozptyl je široký a pokrývá dílčím způsobem všechny oblasti výzkumu našeho tématu, jak o nich bylo psáno výše. Je nepochybné, že v posledních několika letech bylo vykonáno na poli muzejních dějin mnohé, i přesto zůstávají mnohá témata pouze na počátku svého zpracování.
doi:10.37520/amnph.2018.009 fatcat:vqbzc6viqngg3lzchd2bp6y24e