Utilization of Galileo and BeiDou Systems in the Armed Forces of the Czech Republic
Využití systémů Galileo a BeiDou v AČR

Josef Rada, Viktor Pecina
2020 Vojenské rozhledy  
Abstrakt: Článek pojednává o možnosti použití globálních navigačních družicových systémů Galileo a BeiDou v armádě České republiky, analyzuje jejich přednosti, slabiny a zásadní přínosy pro armádu. Studie využívá poznatků a zkušeností Geografické služby AČR při porovnání s již zavedenými systémy GPS a GLONASS. Evropský projekt Galileo přináší především nezávislost na GPS a přímou vazbu ČR. Čínský BeiDou poskytuje samostatnou alternativu, ovšem s omezeným přístupem. Oba systémy mohou v kombinaci
more » ... y mohou v kombinaci s multikonstelačními přijímači výborně doplňovat aktuální strukturu, celkově zpřesňovat polohu a snížit zranitelnost vůči rušení a klamání. AČR může využít výhody systémů pomocí modernizace zařízení a účastí na rozvojových projektech globální navigace. Abstract: The article studies possibilities of utilization of Global Navigational Satellite Systems Galileo and BeiDou in the Armed forces of the Czech Republic. It analyses its advantages, weaknesses and assets the army. The study is grounded in knowledge and experience of the Czech military geographic service and supports it with comparisons with already implemented systems GPS and GLONASS. European project Galileo brings for the most part independence on GPS and direct influence of the Czech Republic. Chinese system BeiDou provides individual alternative, although with limited access. In combination with multiconstelation receivers, they can substantially complement the current structure, make more accurate measurements and lower vulnerability to jamming and spoofing / deception. AČR may utilise benefits of the systems with modernisation of devices a by participation in development projects of global navigation. Klíčová slova: Globální navigační družicové systémy; rušení signálů; konstelace družic; geografická podpora, Galileo a BeiDou. 37 Využití systémů Galileo a BeiDou v AČR ÚVOD Globální navigační družicové systémy (GNSS) dnes vnímá lidská společnost jako naprostou samozřejmost. Jejich užívání je v současnosti tak rozšířené, že existenci si bez nich již nelze představit. Přesto je potřeba zvažovat krizové scénáře, a to v podobě buď hospodářských, diplomatických či válečných konfliktů lokálního či globálního rozsahu. Vojenský i civilní sektor musí s podobnými scénáři počítat a být na ně připraven. Možnosti rušení (jamming), klamání (spoofing / deception), kybernetického útoku nebo dokonce likvidace kosmického segmentu jsou v obdobných případech více či méně pravděpodobné. Z toho důvodu je potřeba se cíleně připravovat, studovat a využívat všechny dostupné možnosti tohoto oboru, a to v době míru i krize. Mezi GNSS řadíme americký GPS, evropský systém Galileo, ruský GLONASS a čínský BeiDou. Požadavky NATO na GNSS v operacích 1 v současné době splňuje pouze služba GPS PPS 2 , která určena výhradně pro vojenské využití a přístup k ní mají pouze autorizovaní uživatelé. Galileo bude představovat evropskou variantu k GPS včetně služby PRS 3 určené pro použití v rámci státní sféry, resp. armády. Galileo je na rozdíl od GPS budováno jako prvotně civilní systém, nicméně v poslední době se ukazuje vhodnost využití PRS právě pro vojenské použití. BeiDou je, co se týče informací, spíše uzavřeným systémem, ovšem jeho družice zvyšují celkový počet družic GNSS a tím i možnosti určení polohy při použití multikonstelačních přijímačů. Jeho použití ve vojenství je stejně jako v případě GLONASS limitováno přistupováním k informací PNT 4 z otevřených služeb BeiDou. Použití je možné pouze u komerčně dostupných civilních multikonstelačních přijímačů GNSS, které lze v operacích NATO používat pouze jako doplněk k přijímačům vojenským s ohledem na jejich zranitelnost zejména v oblasti klamání (spoofing / deception). Studie analyzuje dva vybrané globální navigační družicové systémy, Galileo a BeiDou, jejich vlastnosti, pozitivní a negativní stránky a zároveň jejich využitelnost na vojenské účely v podmínkách Armády České republiky.
doi:10.3849/2336-2995.29.2020.01.036-050 fatcat:ii2zh2yxuzcp7afewxjrfiam4q