Trendy v podnikání-vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni Trendy v podnikání-Business Trends 1/2013 3 EVALUAČNÍ VÝZKUM PROJEKTU PLZEŇ-EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015

Jiří Ježek
unpublished
ÚVOD Velkým kulturním a uměleckým projektům (megaprojektům) a jejich významu pro rozvoj měst a regionů, se v poslední době věnuje značná pozornost. Jejich evaluace je předmětem zájmu mnohých aplikovaných i akademických výzkumů.[1] V oblasti projektů evropských hlavním měst kultury je, alespoň podle citačního ohlasu měřeno, nejvýznamnější tzv. Palmerova zpráva [4], která v základních rysech shrnuje poznatky pořadatelských měst. Její slabou stránkou však je, že nenabízí ani rámcový postup, jak
more » ... cový postup, jak takové velké kulturní projekty monitorovat a komplexně evaluovat. V této souvislosti je zapotřebí dodat že ani Evropská komise, která je iniciátorem projektů evropských hlavních měst kultury (EHMK), doposud nenabídla propracovanou metodiku, která by umožnila seriózní porovnání výsledků jednotlivých měst. Jak uvádí mnozí autoři (viz např. [2], [5] a jiní), a potvrzují představitelé námi oslovených měst, která byla v minulosti nositeli titulu "evropské hlavní město kultury", tak monitoring a evaluace podobných velkých kulturních projektů představuje značný problém, neboť se obtížně hledají vhodné indikátory úspěšnosti, na nichž by se dokázali všichni shodnout. Představitelé měst často neskrývají obavu, že evaluační výzkumy a použité indikátory spíše než pozitivní efekty odhalují neúspěšnost, která vede ke zpochybňování efektivity takových velkých a finančně náročných investic. Na druhé straně se v praxi nezřídka setkáváme s nekritickou oslavou ekonomických přínosů, nejenom velkých kulturních a uměleckých projektů, ale kultury jako takové (Evans [1] a jiní). Jako příklad z české praxe můžeme uvést, s jakými nekritickými očekáváními přivítala kulturní obec model, nabídnutý ministerstvem kultury, který jim konečně umožňuje vyčíslit ekonomické přínosy kulturních akcí a tak zdůvodnit jejich přínosnost. Evaluační studie o dopadech velkých kulturních projektů jako nejvýznamnější indikátor ekonomického přínosu nejčastěji používají počet nově vytvořených pracovních míst. Jejich autoři jsou často kritizováni za to, že přehlížejí dlouhodobé a multiplikační efekty. Vývoj efektivních monitorovacích a evaluačních systémů a výzkumných metodologií pro stanovení nejenom ekonomických dopadů velkých kulturních projektů, je proto výzvou jak pro praxi, tak pro praktický a teoretický výzkum. Je až zarážející, jak jsou projekty EHMK na jedné straně vyzdvihovány pro jejich nezpochybnitelný ekonomický přínos, a na druhé straně chybí věrohodné monitorovací a evaluační systémy, které by dokázaly tuto hypotézu potvrdit.
fatcat:qxi4pnwoingnho2s3vv7fgjfr4