POSSIBILITIES OF IMPLEMENTATION AND BENEFITS OF POLYTECHNIC EDUCATION IN TERMS OF SECONDARY SCHOOLS WITH HUMANITIES AND/OR SCIENCES FOCUSED PROGRAMS
MOŽNOSTI REALIZACE A PŘÍNOSY POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V PODMÍNKÁCH HUMANITNĚ A PŘÍRODOVĚDNĚ ORIENTOVANÝCH STŘEDNÍCH ŠKOL

Milan KLEMENT
2015 Journal of Technology and Information Education  
Polytechnic education in terms of non-technical schools represents a new, relatively unexplored area. It is therefore necessary to deal with questions concerning the necessity of such training at these schools, and its potential influence and/or inpact on students' further development. nder, was the explanation of the benefits of an experiment, focused on the addition of a thematic unit of computer aided design (drafting) in 2D and 3D supported by CAD systems to the curriculum of non-technical
more » ... m of non-technical secondary schools. MOŽNOSTI REALIZACE A PŘÍNOSY POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V PODMÍNKÁCH HUMANITNĚ A PŘÍRODOVĚDNĚ ORIENTOVANÝCH STŘEDNÍCH ŠKOL Resumé: Polytechnické vzdělávání je v podmínkách netechnicky orientovaných škol novou, relativně neprobádanou oblastí. Je tedy nutné zabývat se otázkami, zda je tato výuka na těchto školách potřebná a jaký může mít dopad na další rozvoj studentů. Účelem realizované výzkumné práce, jež je prezentována v dalším textu, byla explanace přínosů provedeného experimentu, který spočíval v zavedení tematického celku počítačem podporované vytváření 2D a 3D výkresové dokumentace s podporou CAD systému do výuky netechnicky orientovaných středních škol. Klíčová slova: Polytechnické vzdělávání, pedagogický experiment, CAD systém. This journal was approved on 2015-04-23 according to ERIH PLUS criteria for inclusion. *Autor pro korespondenci: milan.klement@upol.cz Journal of Technology and Information Education 1/2015, Volume 7, Issue 1 Časopis pro technickou a informační výchovu ISSN 1803-537X 44 1 Úvod Technika je součástí našeho života, je všude kolem nás. Lze konstatovat, že člověk bez potřebných základních technických vědomostí a dovedností by v současné době nemohl kvalitně plnit svoji společenskou funkci a vést plnohodnotný život (Zubatá, Plishke, Kropáč, 2011). Vzdělávací systém tedy musí zpřístupnit celé populaci, nejen tedy studentům technicky orientovaných škol, elementární technické vědomosti a dovednosti. Toto elementární technické vzdělávání je ve vyspělých školských systémech nedílnou součástí základního všeobecného vzdělávání, které se uskutečňuje na základních i středních školách. Děje se tak prostřednictvím vyučovacích předmětu, které mají u nás i v zahraničí nejen různé názvy (pracovní vyučování, pracovní výchova, technická výchova, technická praktika, technické práce, technika, praktické činnosti, technologie apod.), ale i rozsah a obsah. V posledních letech je v odborné literatuře často používán termín "vyučovací předměty technického charakteru" (Idrus, Mond, Abdullah, 2010). Žáci jsou jejich prostřednictvím vybavováni nejen teoretickými poznatky, ale i elementárními pracovními dovednostmi. Důraz je zpravidla kladen na technickou tvořivou činnost podle zájmu žáku (převážné ve volitelných předmětech). Pres rychlý rozvoj výpočetní techniky je ve všech vzdělávacích systémech vyspělých zemí zachována i elementární manuální pracovní činnost technického charakteru (obrábění dřeva, kovu, práce s nástroji a jednoduchými stroji, elektromontážní práce apod.), ale stále častěji se setkáváme s propojením obou oblastí. Cílem technické, respektive polytechnické výchovy a vzdělávání je rozvinout u vzdělávaných dovednosti v zacházení s pracovními nástroji a stroji, osvojit pracovní kulturu a seznámit je s vědeckými principy soudobé výroby, pravidly bezpečnosti práce apod. (Mojžíšek , 1981). V současnosti jsou tyto cíle dále rozvinuty o oblast využití ICT pro podporu těchto činností, neboť informační technologie dnes pokrývají či podporují značnou část průmyslové produkce. V technicky zaměřených předmětech, kdy dochází ke kombinaci obou výše uvedených segmentů cílů, může být tento úkol dobře plněn, jejich obsah i procesní stránka je blízká výkonům řady profesí, dnes nejen profesí označovaných jako technické (Manullang, Kons, 2012) . I přesto, že výuka na základních a středních školách je primárně zaměřena na všeobecnou přípravu, stává se příprava k použití výpočetní techniky a techniky obecně stále významnější složkou vzdělávání (Granath, 2003, p. 129). Tyto snahy jsou nejen deklarovány, ale zakotveny také v celé řadě kurikulárních či koncepčních dokumentů a v řadě případů jsou také finančně podporovány z různých dotačních titulů. Výše uvedené skutečnosti tedy naznačují, že pozornost vzdělávacích systémů je jednoznačně napřena směrem k podpoře polytechnického vzdělávání. Bohužel minimálně v podmínkách českého vzdělávací soustavy tomu vždy tak není. V průběhu let 2006 a 2007 totiž provedla fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze a společnosti CACIO-ČSSI-SPIS komplexní výzkum s cílem analyzovat připravenost studentů všeobecných gymnázií na odborné studium na technických VŠ. Průzkumu se účastnilo 53 fakult v ČR. Závěry této studie jsou alarmující: upozorňují na nedostatek odborníků v oblasti technických oborů, dále na nedostatečné odborné znalosti pedagogických pracovníků, nedostatečnou úroveň vzdělání na všeobecných gymnáziích v oblasti technických disciplín založených na základech vytváření výkresové dokumentace, jakožto jednoho z velmi důležitých předpokladů úspěšného studia na technických vysokých školách. Pouze malá část studentů víceletých gymnázií také pokračuje ve studiu na technických vysokých školách a preferují více humanitně zaměřená studia.
doi:10.5507/jtie.2015.003 fatcat:67z4n72nfbejtndnged3eg7jpa