Pěstování rostlin podle zásad udržitelného rozvoje je spojeno se zachováním určitého podílu organické hmoty v půdě (1). Správné pěstitelské postupy se snaží zvýšit podíl organické hmoty v půdě, a tím se zvyšuje zastoupení půdního organického uhlíku (2). V současné době nabírá zvyšování půdního uh lí ku nový rozměr v souvislosti s úsilím o omezení množ ství skle ní­ kových plynů. Podle některých autorů (3) snižuje uhlík hro­ maděný v půdě obsah atmosférického CO 2. Organická hmota a vyšší

more »

... e uhlíku chrání půdní agregáty a také humus před destruktivní činností půdních mikroorganismů (4). Organický uhlík je do půdy dodáván prostřednictvím or­ ga nických hnojiv a ve formě posklizňových zbytků. Aplikace organických hnojiv, především chlévského hnoje, podporuje sta bilitu půdních agregátů, pozitivně působí na humusové látky v půdě a také dodává příznivě působící mikroorganismy (5, 6, 7). Kromě těchto pozitivních schopností je nežádoucí součástí chlévského hnoje také velké množství plodů a semen plevelů (8). Půdní semenná banka představuje hlavní zdroj plevelů na orné půdě a zajišťuje jejich přežití do budoucna (9). Vlastní úroveň zaplevelení, tj. množství plodů a semen plevelů v půdě a počet rostlin plevelů v porostech polních plodin, je výsledkem a do značné míry odráží historii všech uplatňovaných pěstitel­ ských opatření na daném pozemku (10, 11). Z uplatňova­ ných opatření se jedná především o technologii zpracování půdy (12) a také o střídání plodin (13, 14). Střídání plodin na pozemku je důležitým opatřením, které ovlivňuje druhovou pestrost společenstev plevelů (15). Osevní postup vytváří pod mínky pro větší rozmanitost v druhovém spektru plevelů než v monokulturách plodin (16), kde mono tónní regulace plevelů vykazuje stejný selekční tlak na plevele. Tím jsou upřednostňovány druhy s fenotypem a fenologií podobnou pěstovaným plodinám (17). Význam půdní semenné banky se zvyšuje především v sys­ témech s omezeným používáním herbicidů, kde je důležité omezit počet semen plevelů v půdě a tím usnadnit regulaci ple velů (18). Integrované systémy regulace plevelů mají poten­ ciál k omezení využívání herbicidů a udržení úspěšné regulace plevelů v dlouhodobém horizontu (19). Je však nutné upozor nit, že procentické zastoupení semen určitého druhu plevele v půdní zásobě nebývá v korelaci se zastoupením toho stejného druhu v aktuálním zaplevelení (20). Chlévský hnůj je důležitý ve výživě pěstovaných plodin, řada z nich na jeho aplikaci reaguje zvýšením výnosu. Jsou to především okopaniny, jako je cukrovka, případně brambory, a dále také zelenina, kukuřice, některé olejniny (např. sluneč nice a mák), ale také na chudých půdách pěstované žito. Vliv hno jení chlévským hnojem a střídání plodin na zaplevelení je téma tem tohoto článku. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav biologie rostlin Obr. 1. Ordinační diagram zobrazující vztahy mezi plody a seme­ ny druhů v půdní semenné bance a hnojení chlévským hnojem A_hnuj: první varianta hnojení-byla aplikovaná na podzim pro dávka 35 t.ha chlévského hnoje-1