Brewing microbiology - Lactic acid bacteria and cultivation methods of detection - part II
Mikrobiologie pivovarské výroby - Bakterie mléčného kvašení a kultivační metody jejich detekce - II. část

Petra KUBIZNIAKOVÁ, Dagmar MATOULKOVÁ
2016 Kvasny Prumysl  
Mikrobiologie pivovarské výroby -Bakterie mléčného kvašení a kultivační metody jejich detekce -II. část Klíčová slova: bakterie mléčného kvašení, kontaminace piva, kultivační metody, Lactobacillus, Pediococcus 1 ÚVOD Studie navazuje na úvodní článek týkající se problematiky kultivačních metod detekce bakterií mléčného kvašení, který je literární rešerší zahrnující jednak základní charakteristiku této skupiny bakterií z hlediska rizika pro výrobu piva a jednak stručný přehled vývoje kultivačních
more » ... vývoje kultivačních médií. Z úvodního článku vyplynulo, že nejčastěji používanými půdami pro detekci bakterií mléčného kvašení jsou půdy MRS a NBB, a to jak ve svém původně navrhovaném základním složení, tak i různě modifi kované. Z různých studií dále vyplývá, že žádné z kultivačních médií neumožňuje záchyt všech mléčných bakterií, které se mohou vyskytnout jako kontaminace piva (Matoulková a Kubizniaková, 2015) . Testovali jsme 13 různých agarových a 7 tekutých médií pro detekci bakterií mléčného kvašení. Soubor 53 kmenů bakterií mléčného kvašení byl zvolen na základě četnosti jejich výskytu a izolace z piva nebo z pivovarského provozu a samozřejmě i dostupností ve sbírkách mikroorganismů. Cílem naší práce bylo posouzení rychlosti nárůstu mléčných bakterií na/v různých kultivačních médiích a fotodokumentace vzhledu kolonií vybraných kmenů na různých ztužených půdách. Pro tyto účely jsme vybrali kultivační půdy, které jsou snadno dostupné pro běžnou pivovarskou mikrobiologickou laboratoř, a to jak půdy dodávané komerčně (např. MRS, Raka-Ray), tak půdy, které lze snadno připravit (PDM, ABD, B-MRS). Některé půdy doporučované staršími studiemi nebyly do této práce zahrnuty, např. z důvodu složité přípravy půdy či nestandardnosti vstupních surovin (Original Nakagawa médium), popřípadě jejich složení obsahovalo nebezpečnou látku Kubizniaková, P., Matoulková, D., 2016: Mikrobiologie pivovarské výroby -Bakterie mléčného kvašení a kultivační metody jejich detekce -II. část. Kvasny Prum. 62, č. 11-12, s. 335-345 Publikace navazuje na rešeršní článek Mikrobiologie pivovarské výroby -Bakterie mléčného kvašení a kultivační metody pro jejich detekci (Matoulková a Kubizniaková, 2015: Kvasný Prum., 61(3): 76-88). Byl sledován růst souboru 53 kmenů bakterií rodu Lactobacillus a Pediococcus na ztužených kultivačních půdách, např. MRS agaru a jeho různých modifi kacích, na půdě Raka-Ray, NBB, UBA atd. Do studie byly zahrnuty i některé tekuté půdy. Publikace obsahuje fotodokumentaci kolonií vybraných kmenů kultivovaných na různých ztužených půdách. Vyhodnocena byla reálná využitelnost půd v provozní pivovarské laboratoři. Kubizniaková, P., Matoulková, D., 2016: Brewing microbiology -Lactic acid bacteria and cultivation methods of detectionpart II. Kvasny Prum. 62, No. 11-12, pp.335-345 This publication is a sequel to the study Microbiology of brewing -Lactic acid bacteria and cultivation methods for their detection (Matoulková and Kubizniaková, 2015: Kvasny Průmysl 61(3): 76-88). Growth was monitored in a set of 53 strains of Lactobacillus and Pediococcus on solidifi ed culture media, e.g. MRS agar and its various modifi cations, the media Raka-Ray, NBB, UBA, etc. The study also included some liquid media. Photographic documentation is supplied of colonies of selected strains grown on different solid media. The real usefulness of the media in brewery plant laboratory was evaluated. Kubizniaková, P., Matoulková, D., 2016: Mikrobiologie der Brauherstellung -Milchsäurebakterien und Kultivationsmethoden zur ihren Detektion -II. Teil. Kvasny Prum. 62, Nr. 11-12, S. 335-345 Der Artikel ist eine Fortsetzung des Reschersche Artikels "Mikrobiologie der Brauherstellung -Milchsäurebakterien und Kultivation Methoden zur ihren Detektion" (Matoulková a Kubizniaková, 2015: Kvasny Prum., 61(3): 76-88). Es wurde verfolgt das Wachstum der Datei von 53 Stämmen von Bakterien des Geschlechts rodu Lactobacillus und Pediococcus auf den verfestigten Kultivationsböden z. B. MRS Agar und seinen verschieden Modifi kation, auf den Böden Raka-Ray, NBB, UBA usw. In der Experimentalarbeit wurden auch einige fl üssige Böden angewandt. Der Artikel enthält eine Fotodokumentation der Kolonie von an den verschiedenen verfestigten Kultivationsböden kultivierten ausgesuchtesten Böden. Weiterhin wurde die reale Ausnutzung von diesen Böden im Betriebslab der Brauerei. 336 Kvasny Prum. / 2016 (11-12) Mikrobiologie pivovarské výroby -Bakterie mléčného kvašení a kultivační metody jejich detekce -II. část (např. azid sodný v půdě KL-2B). Podobně nebyly do studie zahrnuty půdy, jejichž použití je v literatuře diskutováno jako nespolehlivé (sacharosový agar). MATERIÁL A METODY Složení a příprava kultivačních médií Základním médiem pro kultivaci mléčných bakterií před vyočkováním na testované půdy byl de Mann Rogosa Sharp (MRS) agar, který byl připraven z dehydratované půdy dodávané komerčně (Merck). Ztužená média a) WLD (Wallerstein Laboratories Differential) agar (WLD): byl připraven z komerčně dostupné dehydratované půdy WLN dle návodu výrobce (Oxoid): rozpuštěním 75 g dehydratované půdy v 1000 ml destilované vody a sterilizací 15 minut při 121 °C. Před nalitím půdy na misky se asepticky přidá 25 mg aktidionu (Sigma) na 1000 ml půdy. Hotová půda má modrozelené zbarvení. b) Deanovo médium (Dean's medium) agar (DM): byl připraven rozpuštěním a smícháním 5 g kvasničného extraktu (Merck) a 15 g bakteriologického agaru (Oxoid) v 1000 ml světlého výčepního piva. Půda se sterilizuje 20 minut při 121 °C a hotová má žlutohnědou barvu. c) Williamsonovo médium L (Williamson's medium L) agar (WM): 1000 ml prokvašené sladiny bylo přefi ltrováno a byl z ní odvařen alkohol (objem byl zredukován přibližně na polovinu). Po ochlazení bylo k médiu přidáno a rozpuštěno 10 g kvasničného extraktu (Merck), 10 g maltosy (Merck), 10 g kaseinu (Difco), 2 g jaterního extraktu (HiMEDIA), 20 g bakteriologického agaru (Oxoid). Takto získaný roztok byl doplněn destilovanou vodou na výsledný objem 1000 ml. Půda se sterilizuje 20 minut při 121 °C a hotová má světle žlutou barvu. d) MRS agar (MRSa): byl připraven z dehydratované půdy dle návodu výrobce (Merck): rozpuštěním 68,2 g dehydratované půdy v 1000 ml destilované vody a sterilizací 20 minut při 121 °C. Hotová půda má žlutohnědou barvu. e) VLB-S7 agar (VLB): byl připraven rozehřátím komerčně dodané agarové půdy (VLB Berlin, Döehler) ve vodní lázni. Půda má tmavě zelené zbarvení. f) UBA (Universální pivní agar; Universal Beer Agar) agar (UBA): byl připraven z dehydratované půdy dle návodu výrobce (Oxoid): rozpuštěním 62 g dehydratované půdy v 750 ml destilované vody a přidáním 250 ml světlého výčepního piva. Půda se sterilizuje 10 minut při 121 °C a hotová má žlutohnědou barvu. g) Raka-Ray agar (RR), byl připraven z komerčně dostupné dehydratované půdy dle návodu výrobce (Oxoid): rozpuštěním 77,1 g dehydratované půdy v 1000 ml destilované vody a sterilizací 15 minut při 121 °C. Hotová půda má hnědé zbarvení. h) NBB (Nachweismedium für Bierschädliche Bakterien) agar (NBB-A): byl připraven z komerčně dodávané dehydratované půdy (NBB-P) dle návodu výrobce (Döhler): rozpuštěním 120 g dehydratované půdy a 15 g bakteriologického agaru (Oxoid) v 1000 ml destilované vody a sterilizací 10 minut při 115 °C. Hotová půda má červené zbarvení. i) B-MRS agar (B-MRSa): byl připraven rozpuštěním a smícháním 55 g MRS broth (Merck), 15 g bakteriologického agaru (Oxoid), 250 ml světlého výčepního piva a 750 ml destilované vody. Půda se sterilizuje 20 minut při 121 °C a hotová má žlutohnědou barvu. j) PDM (Pediococcus damnosus medium) agar (PDMa): půda byla připravena rozpuštěním a smícháním 40 g MRS broth (Merck), 0,3 g L-cystein-hydrochloridu (Sigma), 250 ml světlého výčepního piva, 15 g bakteriologického agaru (Oxoid) a 750 ml destilované vody. Půda se sterilizuje 20 minut při 121 °C a hotová má světle žlutou barvu. k) BMB (Barney-Miller Brewery) agar (BMB): byl připraven rozpuštěním a smícháním 15 g tomatového bujónu (Fluka) , 15 g maltosy (Merck), 10 g glukosy (Merck), 5 g polypeptonu (Oxoid), 2 g masového výtažku (Bio-Rad), 0,2 g L-cystein-hydrochloridu (Sigma), 3 g octanu draselného (Penta), 0,5 g kyseliny jablečné (Fluka), 0,5 g Tween 80 (Sigma), 15 g bakteriologického agaru (Oxoid), 250 ml piva a 750 ml destilované vody. Půda se sterilizuje 15 minut při 121 °C a hotová má žlutou barvu. l) ABD (Advanced Beer-spoiler Detection) agar (ABDa): byl připraven rozpuštěním a smícháním 2,6 g MRS broth (Merck), 15 g bakteriologického agaru (Oxoid), 0,5 g octanu sodného (Sigma), 1000 ml světlého výčepního piva. Půda se sterilizuje 20 minut při 121 °C a hotová má žlutohnědou barvu.
doi:10.18832/kp2016033 fatcat:loczeguw3vfolcv27nnr6qxhsu