Non-destructive archaeological approaches and methods have become an inseparable part of archaeological monument survey. They are also frequently used at the Department of Archaeology in Plzen. Here, over the past years, they have been applied in a number of cases. These include non-destructive documentation works on barrow burial and hill top sites, or the Middle Age and Modern settlements in forested areas Other significant activities have been carried out by means of geophysical surveys or

more »

... rial photography and remote sensing of Earth. Keywords-non-destructive research, aerial archaeology and remote sensing, geophysical survey, surface survey and geodetic documentation, geochemical analysis Úvod do problemAtiky N EDESTRUKTIVNÍ archeologii je možné chápat jako soubor metod úzce prováza-ných jak s teoretickými, tak i empirickými otáz-kami, s jejichž pomocí je možné systematicky vyhledávat, zkoumat a mapovat archeologické památky, přičemž nedochází k jejich ničení v důsledku destruktivních archeologických me-tod. Nedestruktivní archeologii je možné rozdě-lit do celé řady metod, postupů a technik, které mohou být aplikovány v různých prostředích a situacích, a odpovídají na celou řadu teoretic-ky stanovených otázek. Nedestruktivní metody archeologie umožňují rozpoznat nemovité ar-cheologické prameny, které se projevují viditel-ným antropogenním tvarem reliéfu, nebo iden-tifikovat archeologizované a transformované struktury nemovitých památek pohřbených pod současným povrchem. Zároveň ze své povahy zkoumají artefaktové a ekofaktové vlastnosti archeologických pramenů. Nedestruktivní me-tody je možné rozdělit do čtyř základních kate-gorií (podle Kuna 2004a: 15-17). Do první skupiny nedestruktivních metod nazvané letecká archeologie a dálkový prů-zkum Země je možné zařadit zejména analýzu družicových snímků, analýzu kolmých letec-kých snímků, vizuální průzkum z nízko letící-ho letadla a nejnověji vyhodnocení laserového skenování zemského povrchu pomocí systému LiDAR (light detection and ranging). Informace získané leteckou archeologií je možné využít zejména při studiu krajiny a pozůstatků mi-nulých lidských aktivit, které se v ní nacházejí. Za hlavní cíle je možné považovat identifikace dosud neevidovaných archeologických pamá-tek, dokumentace kulturní krajiny, zpracování informací ze starších leteckých a družicových snímků získaných obvykle za jiným účelem, než je archeologická prospekce. V poslední řadě slouží také k řešení teoretických otázek souvi-sejících se sídelní a krajinnou archeologií např. využitím krajiny v minulosti nebo prostorovou strukturou sídelních areálů. Obecně je možné říci, že letecká archeologie přispívá k řešení tří oblastí archeologie, tedy ke kvantitativnímu růstu pramenné základny, řešení jednotlivých teoretických témat a k památkové ochraně kul-turního dědictví (Gojda 2004: 49-51). Mezi druhý okruh metod, vycházející z mě-ření fyzikálních a chemických vlastností pod-povrchových vrstev, výplní objektů, kamen-ných konstrukcí a artefaktů, patří geofyzikální a geochemické metody. Geofyzikální, zejména geoelektrické a magnetometrické metody měře-ní, řeší ve spolupráci s archeologií několik obec-ných otázek. Průzkum slouží jako zjišťovací