Otâzka pomëru slovansko-avarského patri k jednëm z nej-duležitejšich problemu slovanskych starožitnosti a nepochybné také k jedne z velice dûlezitych otâzek pfedromânské strednî a vychodnî Evropy doby stëhovânî nârodû vûbec; jest znârno, že se na tuto otâzku odpovîdalo s hlediska historického rûznë a mnohdy témër diametralne, a rovnëz tak tomu bylo i pri studiu otâzky pomëru Avaru a stfedoevropskych ëeskoslovenskych kmenû. K rešeni avarske otâzky byla pfedevsîm povolâna archéologie mad'arskâ a

more »

... Uhrâch bylo možno očekavati nejzavažnejši odpo­ vedi a definitivni rozlustënî otâzky avarske, leč pamâtky keszthe-lyského typu byly ziskâvâny i v sousednich zemich. Také na Moravč znâme dnes již nekolik avarskych nâlezû^ a nenî potrebi pochybovati o tom, že systematicky budouci archeo-logicky vyzkum i tyto dosavadni avarske nâlezy značnč rozhojnî a že bude možno podrobnëji je roztriditi. Dosavadni avarske moravske nâlezy j sou pak tyto. V B lu čine (okr. Židlochovice), odkud je znâma rada slo­ vanskych nâlezû, byly zîskâny r. 1933 dr. I. L. Červinkou na pohrebišti »na Malém kopči« ve vychodnî časti osadv avarske nâlezy, a to vedle strepu s vlnovkou 3 nâdoby. V Dunajovicich Dolnich (okr. Mikulov), kde bylo vy-kopâna vëtsî slovanske mladši kostrové pohfebîstë, bylo pri kopani odvodnovacîho kanalu r. 1931 zjištčno avarske pohrebištč, prve toho druhu na Moravč. Z tëchto dunajovickych vykopû jsou zachovâny V Oddëlenî moravského pravëku Moravského zem-ského musea 4 nâdoby. Nejdûlezitëjsi jest vsak zachrânëny in-ventar bronzovy a to pfedevsîm nâkoncî 15,3 cm dl., 3,1 cm sir., 0,5 cm sil., jiné nâkoncî, dâle 8 exemplârù zcela stejnych bron-zovych, masivnîch, malj'ch nâkoncî, prolamovanych, z nichž 1 Podrobnëji o všech tëchto nâlezech viz v mé prâci Avarske nâlezy na Moravë, 1937, Litovel, str. 1-48, 13 ilustraci.