Diskontinuitní vývoj vlastnictví k půdě od předválečné pozemkové reformy do současnosti

Václav Průcha
2017 Politicka Ekonomie  
Karel Zeman: Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby Praha: Vysoká škola ekonomická, 2013. 316 stran. ISBN 978-80-245-195. K nepočetným publikacím zachycujícím dlouhodobé ekonomické procesy na našem území se přiřadila Zemanova publikace, věnovaná vlastnickým vztahům k půdě. Autor v předmluvě uvádí, že se podílel "na legislativně právním, institucionálním i vlastním realizačním procesu čtvrtého pilíře transformace národního hospodářství". V
more » ... spodářství". V recenzované publikaci shrnul své poznatky o přeměnách vlastnictví k půdě, které probíhaly v letech 1989-2010. Odtud postupoval retrospektivně k pozemkové reformě v meziválečném období. Byl motivován rovněž "neexistencí obdobné publikace, která by průřezově analyzovala období od roku 1918 do současné doby ve zvolené struktuře". Analýzu vlastnictví k půdě zasazuje autor do širšího rámce hospodářské politiky a majetkových přeměn v celém národním hospodářství. Zemanův výklad odráží skutečnost, že ve sledovaném období věnovaly vládnoucí politické garnitury vlastnickým vztahům k půdě mimořádnou pozornost. Z názvu knihy vyplývá, že se zabývá problematikou České republiky. Ve skutečnosti sleduje do roku 1989 a z legislativního hlediska až do rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) celostátní vývoj. Výjimkou jsou léta 1939-1945, věnovaná Protektorátu Čechy a Morava se subkapitolou o Slovensku. Výklad let 1918-2010 je rozčleněn do pěti období podle časové posloupnosti se zlomovými mezníky 1939, 1945, 1948 a 1989. Nejpodrobněji je zpracováno poslední období po roce 1989. Za první republiky představovala největší zásah do tehdejší vlastnické struktury celého národního hospodářství pozemková reforma. Omezila hospodářské pozice i politický vliv opor habsburské monarchie -šlechty a zčásti i katolické církve. Jedním z prvních zákonů nového státu bylo zrušení šlechtických titulů, dodnes platné u občanů ČR, ale v polistopadových sdělovacích prostředcích často nerespektované. Citelné omezení zemědělské půdy a lesního majetku mělo postihnout i katolickou církev, ale s ohledem na převážně katolické Slovensko a po kampani lidové strany, Vatikánu a dalších zahraničních intervencích se tento zábor omezil na nevelkou část uvažovaného rozsahu. *1 Václav Průcha (pruchavp@seznam.cz). Autor působil na katedře hospodářských dějin Vysoké školy ekonomické v Praze. V současnosti se zabývá novodobými hospodářskými a sociálními dějinami.
doi:10.18267/j.polek.1100 fatcat:hshevkxp3jbjdfxp4mv7he5ccm