A Series of Articles on the Welfare State in Czechoslovakia: An Introduction
Sociální stát v Československu. Úvodem k tematickému bloku

Jakub Rákosník
2013 Czech Journal of Contemporary History  
Při pročítání pramenů k české sociální reformě, jež navzdory již více než dvacetiletému provádění stále ještě není považována za dokončenou, patrně každý čtenář alespoň trochu obeznámený s dějinami sociální politiky zažívá smíšené pocity. Kolikrát narazí na návrhy doporučované jako zaručené léky na vleklou krizi sociálního státu, o nichž ví, že se je již naši předkové v předchozích desetiletích, či dokonce staletích pokusili realizovat, aniž by s nimi sklidili úspěch -a my se nejednou jen z
more » ... nejednou jen z důvodu nedostatečné znalosti jejich zkušeností snažíme chyby zopakovat. Německý fi lozof Theodor Adorno v závěru života rezignovaně používal metaforu o svém působení ve veřejném prostoru jako o svého druhu "lahvové poště" trosečníka. Ten na pustém ostrově hází lahve se vzkazy do moře jen s velmi nejasnou nadějí, že se dostanou komukoli do ruky na druhé straně oceánu. Poznatky, jež mají ambici držet se dávného kréda historia magistra vitae a být promluvou k usměrnění naší současné praxe, se často podobají tomuto zvláštnímu druhu pošty. A přesto stále nové generace historiků se pokoušejí a patrně budou i nadále pokoušet s různou mírou úspěchu stále o totéž. V novém tisíciletí se dočkalo téma dějin sociální politiky rostoucí pozornosti domácích historiků. Do roku 1989 kriticky a analyticky orientované práce bylo možné vytvářet v podstatě jen ve vztahu ke starším obdobím vývoje domácí sociální politiky, jak činil například Jan Janák v případě k předlitavské legislativy nebo Zdeněk Deyl u meziválečné republiky. Pro kritické zhodnocení sociální politiky po roce 1939, a zvláště po roce 1945, se historikům otevřely možnosti teprve v devadesátých letech. V té době však zrovna toto téma příliš nepřitahovalo pozornost badatelů -snad proto, že v polistopadových podmínkách bylo k dispozici tolik jiných, přitažlivějších a ve své době společensky více rezonujících "bílých míst" v moderních dějinách, jež vyzývaly k prostudování. Teprve postupně -a v nemalé míře patrně i díky rostoucímu přísunu zahraniční literatury -začala být sociální politika vnímána nikoli jen v úzkém smyslu slova jako dějiny zákonů a statistických výkazů, nýbrž jako efektivní prostředek pro porozumění, jak fungovalo společenské uspořádání
doi:10.51134/sod.2013.001 fatcat:jawmslxa7va25p4fomjfhxkysq