Došlo 5.12.16, přijato 16.1.17. Klíčová slova: zhášeče hoření, životní prostředí, kontami-nace, pasivní vzorkovače, bromované zhášeče, organofos-fátové zhášeče Obsah 1. Úvod 2. Bromované zhášeče ve složkách životního prostředí 2.1. Bromované zhášeče v ovzduší 2.2. Bromované zhášeče ve vodním prostředí 2.2.1. Bromované zhášeče v povrchové vodě 2.2.2. Bromované zhášeče v říčním sedimentu, kalech a plaveninách 2.2.3. Bromované zhášeče v biotických vzorcích 2.3. Bromované zhášeče v humánních

more »

... h 2.3.1. Mateřské mléko 2.3.2. Tuková tkáň 2.4. Metody analýzy bromovaných zhášečů 3. Organofosfátové zhášeče 3.1. Metody analýzy organofosfátových zhášečů 4. Závěr 1. Úvod Zhášeče hoření jsou látky přidávané do materiálů za účelem zpomalení jejich hoření nebo předcházení vzníce-ní. Někdy jsou označovány též jako retardéry nebo zpoma-lovače hoření a používá se pro ně zkratka FR (fire retar-dants). K nejsledovanějším zhášečům z hlediska kontami-nace životního prostředí patří bromované zhášeče (BFR) a organické látky, jejichž struktura obsahuje fosfor, tzv. organofosfáty (PFR). Zhášeče snižují hořlavost v předmě-tech každodenní potřeby. Jsou obsaženy v plastech, textili-ích, elektronice, stavebních materiálech a v dalších prů-myslových výrobcích 1. Tyto látky často tvoří značnou část hmotnosti výrobku, například plasty mohou obsahovat až 15 % polybromovaných difenyletherů (PBDE) a poly-uretanové pěny až 30 % PBDE (cit. 2). Referát o různých druzích zhášečů hoření, jejich pou-žití, vlivu na prostředí a nahrazování klasických sloučenin novými byl v Chemických listech publikován v roce 2015 (cit. 3). Současný referát se zaměřuje na bromované zháše-če hoření (BFR), jako na nejpoužívanější skupinu zhášečů, které lze stanovit stopovou analýzou emergentních konta-minantů v životním prostředí, zejména GC-HRMS a LC-HRMS případně alternativními technikami s nižším, ale stále dostatečným rozlišením, např. GC-MS/MS, LC-MS/MS. Stejnou metodou lze měřit koncentrace organofosfo-rových zhášečů, jimž je věnována třetí kapitola. V tomto příspěvku je provedeno shrnutí již uskutečněných měření v ČR v různých složkách životního prostředí (ŽP), porov-nání výsledků a dále metody vzorkování a analýza. Zhášeče mají sloužit jako prevence vzniku požáru nebo ke zpomalení jeho šíření a tím ochránit zdraví osob a zabránit škodám na majetku. V literatuře se uvádí, že na začátku tohoto tisíciletí bylo komerčně využíváno více než 75 různých druhů bromovaných zhášečů hoření 4. Vzhle-dem k perzistentním vlastnostem, možné toxicitě a schop-nosti kumulace v lidském těle je po celém světě prováděna řada měření ve všech složkách životního prostředí 5. Již v 80. letech byla zdokumentována kontaminace životního prostředí polybromovanými zhášeči. PBDE byly detegová-ny prakticky ve všech složkách životního prostředí, jak v abiotických vzorcích (ve vzduchu, prachu, sedimentech řek, kalech), tak i v biotických vzorcích (ryby, savci, ptá-ci). PBDE se také prokázalo v lidské tukové tkáni, mateř-ském mléce a krvi. Předpokládá se, že hlavním zdrojem PBDE a zhášečů pro člověka je inhalace prachu v domácnostech, na pracovištích nebo v autech a kon-zumace ryb a dalších masných výrobků 6. Mezi nejčastěji používané bromované zhášeče hoření patří polybromované difenylethery (PBDE), polybromova-né bifenyly (PBB), hexabromcyklododekan a jeho isomery (HBCDD) a tetrabrombisfenol-A (TBBPA). Celosvětová produkce těchto látek se pohybuje v řádech desítek tisíc tun ročně. BFR jsou známy pro své toxikologické účinky (endokrinní disruptory, neurologické poruchy), mají lipo-filní charakter, jsou perzistentní ve složkách ŽP, a tím mají i vysoký potenciál vedoucí k bioakumulaci v živých orga-nismech, např. v rybách, mateřském mléce a tucích. Uvol-ňují se do životního prostředí při výrobě, během svého životního cyklu a při likvidaci. V České republice nebyly nikdy komerčně zhášeče vyráběny, proto se v ČR jejich zdrojem stávají pouze dovážené výrobky. V Stockholmské úmluvě o perzistentních organických látkách z roku 2001, jako pro ČR závazné dohodě, jsou mezi látkami vybraný