Je velmi dobře známo, že Český korunní archiv, zvaný též Archivem sv. Václava (dále jen AČK), je nejrozsáhlejším a také nejdůležitějším listinným archivem starého českého státu. Je ovšem též známo, že nejde o jednotný celek, i když klíčový materiál tvoří písemnosti, jejichž příjemcem je český stát, potažmo český panovník. Příležitostně do něho totiž porůznu vplývaly -organicky i náhodně (aspoň tak se to může dnes jevit, protože patřičná dokumentace zdaleka není taková, jak bychom si přáli)

more »

... é jednotliviny i celé archivy ve své měnící se funkci. Mohlo by se zdát, že významu tohoto archivu v důsledku toho odpovídá pozornost, která mu byla a je věnována českou historiografií, 1 ale je to do značné míry klam. 1 Výše řečené ovšem neznamená, že by mu pozornost věnována nebyla, naopak. Dálo a děje se tak ale po významném náběhu těsně před druhou světovou válkou spíše nesoustavně, respektive se pro soustavné studium vytvářejí různé předpoklady. Z literatury upozorňuji jen na to nejdůležitější. Základem je kompletní hlubotisková edice všech originálů, zatím do roku 1468, doprovázená textovými sešity, podávajícími jejich záhlavní regesty, které zatím chybí k sešitům VI-1,2: (řada editorů), Archiv České koruny. Edice faksimilií. = Archivum Coronae regni Bohemiae. Editio diplomatum phototypica, zatím svazky I-VI/2, Praha 1982nn., dostupné také elektronicky: (ověřeno 18. 3. 2018). Rozsáhlá historie fondu vznikla prací Rudolfa kosse, z jehož pozůstalosti knihu vydal Otakar Bauer, Archiv Koruny české, I, Dějiny archivu, Praha 1939. Šlo tu o pilotní svazek velkého projektu, z něhož se uskutečnil pouze zlomek. Z něho nás zde bude zajímat především regestář Antonína Haase, který v tomto rámci vydal vedle originálního listinného materiálu do smrti Jana Lucemburského zejména regesta originálních listin z doby Václava IV.: Antonín haas (ed.),