OTVORENÝ PRÍSTUP

Alžbeta Martinická
unpublished
26 faktor, ale tým, že umožňujú Open Access k článkom, publi-káciám, ktoré nie sú recenzované príliš prísnymi kritériami, prichádzajú o túto výhodu a strácajú na svojej hodnote. Ďalším kritériom výberu vydavateľstva poskytujúceho Open Access je možnosť a výška poplatku, ktorý musí autor za pub-likovanie zaplatiť. Akú úlohu v celom tomto procese majú mať knižnice? Mali by svojim používateľom ponúkať prehľad dostupných EIZ, ktoré poskytujú Open Access k odborným vedeckým publikáciám. Knihovníci
more » ... áciám. Knihovníci môžu jednoduchšie vyhľadať informácie pre svo-jich používateľov, ktoré práve potrebujú, bez toho, aby boli akokoľvek obmedzovaní. Všetkým by nám malo záležať na spokojnosti našich použí-vateľov, na zvyšovaní kvality našich služieb, na možnosti roz-šírenia a skvalitnenia prístupu k EIZ. Open Access považujem za dobrú voľbu pre našich používateľov a aj pre našu knižnicu. Volný přístup k plným textům publikací vědeckého charakteru, tak zvaný "otevřený přístup" (Open Access), se stal v posledních dvou desetiletích žádaným celosvětovým prostředkem k urychlení a zdokonalení studia i vě-decko-výzkumné činnosti. Přes vzrůstající oblíbenost tohoto způsobu získávání informací ze strany studentů, au-torů i další odborné veřejnosti naráží otevřené publikování prozatím na problémy finanční, i na bariery a nekalé praktiky v nakladatelské činnosti. Toto vše komplikuje jeho dosažitelnost četným uživatelům. Důvody, proč tomu tak je, i možnosti řešení souvisejících problémů shrnuje tato studie, která je navíc zakončena průzkumem, za-měřeným na postoj českých i zahraničních vydavatelů k otevřenému publikování v oblasti přírodních i společen-ských věd. K průzkumu míry otevřeného publikování plných textů odborných dokumentů bylo užito poznatků získaných z da-tabází Journal Citation Report (JCR) a Directory of Open Access Journals (DOAJ) za rok 2012. Úvod Vědecko-výzkumné instituce celého světa se stále častěji uchylují ke zveřejňování svého duševního vlastnictví formou tzv. ote-vřeného přístupu neboli volné a otevřené komunikace účastníků na internetu. Otevřený přístup k elektronickým informačním zdrojům je relativně nový způsob sdělování informací, který využívají hlavně univerzity. Během posledních dvou desetiletí na-byla tato forma publikování mimořádné důležitosti, neboť se stala oblíbeným a žádaným prostředkem k urychlení a zdokona-lení studia a vědecko-výzkumné činnosti. Proč vůbec vznikl OA? Vědecká komunikace se potýkala a stále se potýká s problémy, k nimž patří hlavně ty následující: Finanční problémy-Rostoucí ceny odborných časopisů každoročně o 5-8 %;-Velké vydavatelské domy mají monopoly na odbornou literaturu; vědci tím jsou prakticky nuceni svoje objevy vykupovat za vysoké částky zpět, světově jde o miliardy dolarů a eur; Množství informací a jejich neustálý nárůst-Vychází přes 25 000 vědeckých časopisů;-Vychází cca 1,5 milionu článků ročně; Prodlevy mezi napsáním článků a jeho publikováním-Trvá mnohdy více než rok, než článek vyjde 1 ; Bariéry v dostupnosti-Přístup pouze pro bohaté. Přínos, hrozby a možný vývoj otevřeného publikování (Open Access) jako nové formy vědeckého sdílení informací 1 ZBARTOŠEK, M. Open access-otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2009, [cit. 2013-09-23] roč. XX, č. 2, s. 1-7. Dostupné z:
fatcat:vefn3acbt5ffboh3ttrfsrgwpa