Societies in the Times of Plague The article endeavours to consider possible responses of a society confronted with a pandemic disease, not curable with reachable medication or treatments. In this context the article describes the peculiarities of diseases like plague, and also in a comparable scale influenza in history, more particularly the "Spanish flu" of 1918-1919. As a matter of fact, the society before finding a usable and accessible vaccine must rely on a kind of seclusion either on the

more »

... side of the ill person/people or on the side of the society itself. Když se v druhé polovině roku 2019 začaly objevovat zprávy o jakési podivné neznámé chorobě, které podléhají desítky lidí kdesi v Číně, byla to pro podstatnou část světové populace informace poněkud abstraktní. Platí to především pro populaci tzv. západního světa, pro nás specificky populaci evropskou. Čína je zde přeci jenom vnímána jako velmi exotická země, a navíc zprávy o podivných chorobách, které porůznu propukaly v posledních desetiletích, přicházely v jisté periodicitě, a přesto se Evropanů dotýkaly jen okrajově. Teprve začátkem roku 2020, v souvislosti s rozšířením této neznámé choroby především v severní Itálii, začalo i lidem v Evropě docházet, že tentokrát se bude situace vyvíjet trochu jinak. A spolu s drastickými obrázky ze situace zejména v italském Bergamu, záběry kolon vojenských nákladních aut, naložených oběťmi této choroby, která již získala své oficiální jméno, fotografiemi narychlo rozšiřovaných pohřebišť, informacemi o zoufalém boji nedostatečně kapacitních zdravotních zařízení, spolu s informacemi o postupném rozšiřování ohnisek této choroby po světě, začal Evropou procházet závan hrůzy, která je s nástupem takové pandemické nemoci pochopitelně spojena. Koneckonců, Evropa díky relativnímu poklidu a značné prosperitě po druhé světové * Tento článek zohledňuje právní stav k 31. 3. 2021 a vznikl v rámci projektu UNCE/HUM/034 Závislá práce v 21. století -otázky a výzvy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.