Rozhovor s etnoložkou Irenou Štěpánovou

Petr Janeček
1948 unpublished
v Příbrami) patří k předním českým etnoložkám a etnografkám. Mezi její široké badatelské zájmy je možno zařadit dějiny oboru, především pak osobností a institucí spjatých s vývojem domácích etnologic-kých věd v 19. a na počátku 20. století, ženská problematika nahlížená z pozic kul-turní historie a dějin rodu, a materiální kultura (především tradiční oděv). Její odborné působení je po několik desítek let neodmyslitelně spjato s pražskou etnologickou katedrou, kam nastoupila na počátku 70. let
more » ... . století po studiích etno-grafie a sociologie. Z důvodu letošního ukončení jejího dlouholetého aktivního peda-gogického působení na pražské katedře přinášíme následující rozhovor a výběrovou bibliografii. V následujících číslech SEP pak přineseme další informace o životě a díle této přední osobnosti domácích etnologických věd. Jaká byla Vaše životní cesta k etnologii? Celkem "přímá". Vedla přes moje výtvarné pokusy s figurální kresbou a s tím souvi-sejícím zájmem o dějiny odívání. Od toho se odvinul i zájem o lidové kroje. To bylo v době gymnaziálních studií. Hledala jsem obor, kde by bylo možné právě tohle stu-dovat-a našla. Jaké byly Vaše první zkušenosti při příchodu na pražskou katedru v roli studentky? Byly smíšené. Pocit nadšení, že konečně mohu dělat to, po čem toužím, a zároveň rea-lita, která pro naivní holku z venkovského města nebyla tak úplně jednoduchá. Chtělo to určitý čas, aby si člověk zvykl. Obor se za našich studijních časů otevíral ob rok a byl dvouoborový. Druhý obor si uchazeči nemohli vybírat. V našem ročníku to byla sociologie a já bych byla mnohem raději studovala historii, archeologii nebo dějiny umění, ale s tím se nedalo nic dělat. Ve třetím ročníku se rozhodovalo o tom, který obor bude hlavní, diplomní. Ne-skládali jsme ani postupovou, ani bakalářskou zkoušku, ale psali jsme relativně ná-ročnou klauzurní práci z obou oborů. V praxi to vypadalo po formální stránce jako maturitní písemka. Ani my jsme předem neznali téma a k vypracování jsme měli několik hodin. Byl pochopitelně stanovený i minimální rozsah textu. V našem ročníku nás tehdy bylo na etnografii sedm a většina si po této atestaci zvolila jako hlavní obor sociologii. My, etnografové, jsme zůstali tři, ale v průběhu OPEN ACCESS
fatcat:xepxvyh7i5a2vdkos5hvbpuonm