64(10): 911-915 původní práce Úvod Všeobecně se soudí, že čím dříve začne léčba, tím příznivější je průběh onemocnění. Přesné údaje máme u isch emických příhod. Revaskularizace během několika málo hodin od začátku potíží zabrání vzniku infarktu myokardu, mozkové příhodě nebo gangréně končetiny nebo alespoň podstatně zmenší jejich rozsah. U většiny nemocí se léčba zahajuje až po několika dnech, týdnech nebo i měsících trvání potíží nebo zjištění patologického nálezu. U nemocných s primárním

more »

... démem se léčba zahajuje dokonce až po několika letech. Žilní trombóza (ŽT) ohrožuje nemocné na počátku onemocnění plicní embolií, která může být smrtelná. V dalším průběhu je pacient ohrožen recidivou žilní Souhrn Úvod: Není známo, po kolika dnech od začátku potíží je u nás zahájená antikoagulační léčba žilní trombózy (ŽT) dolních končetin a zda tato doba má vliv na průběh onemocnění. Metodika: Z pacientů, kteří byli u nás v posledních letech léčeni pro trombózu hlubokých žil na dolních končetinách, jsme vybrali 50 pacientů, u kterých byly známé požadované údaje. Diagnóza byla vždy potvrzena duplexní ultrasonografií. Průměrný věk pacientů byl 51 let, z nich bylo 31 mužů a 19 žen. Proximální ŽT byla diagnostikována u 72 % pacientů. Idiopatickou ŽT mělo 38 % pacientů. Nemocní byli sledováni 3-6 měsíců. Výsledky: Doba do zahájení léčby ŽT byla v průměru 10 dní, rozmezí 1-42 dny, medián 7 dní. Dvě třetiny pacientů bylo léčeno novými perorálními antikoagulačními léky. Reziduální ŽT (neúplná rekanalizace) byla přítomna po 1-2 měsících léčby u 40,9 % pacientů, po 3-6 měsících u 25 % pacientů. Byl významný pozitivní vztah mezi dobou do zahájení léčby a reziduální ŽT po 1-2 měsících léčení (p < 0,05) a reziduální ŽT po 3-6 měsících léčení (p < 0,01). Závěr: Doba do zahájení léčby ŽT je u nás zřetelně delší než v jiných zemích. Později zahájená léčba snižuje úspěšnost léčby posuzované zvýšeným rizikem reziduální trombózy v postižených žilách v následujících měsících. Klíčová slova: reziduální žilní trombóza -zpoždění v diagnóze žilní trombózy -žilní trombóza Does the time from symptoms onset to treatment impact further development of vein thrombosis in the leg? Summary Introduction: It is unknown how many days pass from the symptom onset to anticoagulation therapy of vein thrombosis (VT) in the leg in our country and whether this time has an impact on further development of the disease. Methods: Among patients treated at our department in recent years for deep vein thrombosis in the leg, we selected 50 patients with the required data available. In each case the diagnosis was confirmed by duplex sonography. The mean age was 51 years and the group included 31 males and 19 females. Proximal VT was found in 72 % of the patients. Idiopathic VT was found in 38 % of the patients. The patients were followed for 3-6 months. Results: The mean time to initiation of VT therapy was 10 days, range 1-42 days, median 7 days. Two thirds of the patients were treated with novel oral anticoagulants. Residual VT (incomplete recanalization) was present after 1-2 months of the therapy in 40.9 %, and after 3-6 months in 25 % of the patients. The positive relationship between the time to treatment and residual VT was significant both after 1-2 months of therapy (p < 0.05) and after 3-6 months of therapy (p < 0.01). Conclusion: The time to VT treatment is clearly longer in our country compared to other countries. Delayed onset of treatment reduces the success rate of the therapy as assessed by an increased risk of residual thrombosis in the affected veins in subsequent months.